Healing the Wounds of the Colonised Body: Writing Back in 21st-century Works by British Caribbean Women Writers

Abstract

Healing the Wounds of the Colonised Body: Writing Back in Twenty-first-century Works by British Caribbean Women Writers Thesis abstract Veronika Vítková Black women`s position within the world of male superiority and white supremacy came to be characterised by the term "double colonisation". Both patriarchal and imperial social order focused on their corporeality to justify their subjugation. Accordingly, black women writers came to conceptualise their experience of colonisation and slavery as wounds suffered by the black female body. They thereby use the master`s tools to dismantle the master`s house. Their "writing back" - a means of healing the body - constitutes a multi-level response to both sets of mythologies as well as other types of marginalisation and othering, which the two involved, such as sexual, territorial or discursive. It results in the construction of a complex space - a healing vision - which is not dissimilar to Homi Bhabha`s empowering theoretical concepts. However, while providing such progressive literary vision, black women writers also maintain connection with reality, where, as Gayatri Spivak argued, there is no space from where the subaltern sexed subject can speak. Their broad historical and geographical perspective, which is a product of the multi-levelness of their oppression,...

Léčení ran kolonizovaného těla: Vzdorné psaní v dílech britsko-karibských spisovatelek 21. století Abstrakt diplomové práce Veronika Vítková Pozice černošských žen ve světě, ve kterém panuje nadvláda bílého subjektu a nadřazenost muže, je často charakterizována pomocí pojmu "dvojí kolonizace". Imperiální i patriarchální ideologie podrobovaly černošské ženy skrze jejich tělesnost. Černošské spisovatelky, v rámci tzv. proti-diskursu, proto zobrazují zkušenost s otroctvím a kolonizací jako rány na černošském ženském těle. Využívají tak ke svým vlastním účelům zbraně, které byly historicky používány proti nim. Jejich "vzdorné psaní" - způsob léčení zraněného těla - tak představuje nejen reakci na dvě zmíněné soustavy "mytologií", ale i další z nich vycházející typy konstruování jinakosti, např. sexuální, teritoriální či diskursivní. Je tak vytvářen komplexní prostor - vize vyléčení - který je v mnoha aspektech blízký pozitivním a posilujícím teoretickým konceptům Homiho Bhabhy. I když vytvářejí tuto pokrokovou literární vizi, zároveň černošské autorky udržují kontakt s realitou. V té, jak věřila postkoloniální feministická kritička Gayatri Spivak, neexistuje žádný prostor, ze kterého by podrobený subjekt mohl mluvit. Široká historická a geografická perspektiva, jež je důsledkem jejich mnohovrstvého útlaku,...