Léčba závislosti na tabáku a depresivní porucha. Úspěšnost léčby pacientů s anamnézou depresivní poruchy

Abstract

Léčba závislosti na tabáku u pacientů s anamnézou depresivní poruchy Abstrakt Úvod: Vyšší prevalence kouření mezi pacienty s depresí než v populaci stejně jako vyšší riziko výskytu depresivní poruchy mezi kuřáky jsou jednoznačné, názory na léčbu závislosti na tabáku v této podskupině kuřáků kontroverzní. Cíl: A/ Srovnání roční validizované abstinence pacientů našeho Centra pro závislé na tabáku (CZT) s/bez depresivní poruchy v anamnéze B/ Analýza faktorů potenciálně spojených s úspěšností léčby. Metoda: Retrospektivní analýza 1730 pacientů CZT z let 2005 - 2010, léčených intenzivní psychobehaviorální intervencí a farmakoterapií (náhradní nikotinová terapie, vareniklin, bupropion či jejich kombinace), roční abstinence validizována měřením CO ve výdechu. Výsledky: Soubor tvořili silně závislí kuřáci (průměrná hodnota desetibodové škály 6.1 u depresivní vs. 5.6 u nedepresivní podskupiny, p=0.010), s podílem 50.12 % mužů. U 16.7% pacientů (289/1730) sledovaných pro depresivní poruchu v minulosti či v současnosti byla roční abstinence 32.5 %, u pacientů bez anamnézy depresivní poruchy pak 38.7 % (OR 1.31, CI 95%, 1.0-1.71, p=0.048). Statisticky významně nižší úspěšnost léčby však byla pouze u mužů, nikoli u žen, a pouze u těch pacientů s anamnézou depresivní poruchy, kteří nebyli v době sledování léčeni...

Success rate of tobacco dependence treatment among patients with and without a history of depression Introduction: Higher prevalence of smoking among depressive patients, as well as higher risk of depression in smokers, are well documented. Views on treatment of tobacco dependence in this subgroup of smokers are controversial. Aim: A/ To compare the abstinence rate among smokers with or without a history of depression receiving treatment for nicotine dependence at one year follow up. B/ Factors associated with treatment success were evaluated and analysed. Methods: A retrospective analysis of 1 730 smokers treated at our Centre for Tobacco-Dependent (CTD) between 2005 and 2010 was conducted. Patients were treated with a combination of psychobehavioural interventions and pharmacotherapy (nicotine replacement therapy, varenicline, bupropion or combinations). At one year follow-up smoking abstinence was biochemically validated by measuring expired CO. Results: 16.7 % (289/1730) of smokers currently, or had formerly, received treatment for depression. Based on the average Fagerström Test of Nicotine Dependence (FTND), most patients with a history of depression were heavily nicotine dependent with a score of 6.1, compared to 5.6 (p=0.010) among those without a history of depression. The CO validated success rate...