Jmenné derivační sufixy ve slovanštině a latině

Abstract

The present thesis treats one of the word-formative processes, derivation, in two Indo-European languages, Latin and Slavic. It focuses on the description and comparison of nominal (substantive) derivative suffixes and whole word-formative types that in these languages correspond to each other. The main focus of the thesis is to make a classification of these parallels from a functional point of view and to describe particular word-formative types from a scope of the onomasiologic categories. Since Latin and Slavic do not display similar parallels regarding other language levels, the considerable similarity of the derivative suffixes (and whole word-formative types) is a noticable phenomenon. One of its possible explanations is the fact that both languages have retained the original Indo-European word structure. Therefore this thesis uses as a base the Latin language as the older one which is thus formally and functionally more likely closer to the original (Indo-European) forms than Slavic, and traces particular suffixes (word-formative types) throughout their developement and attempts to reveal their formal and semantic shifts. KEY WORDS derivation noun onomasiologic category suffix word-formative type

Tato rigorózní práce se zabývá jedním z postupů tvoření slov, odvozováním (derivací), ve dvou indoevropských jazycích, latině a slovanštině. Její náplní je popis a porovnání jmenných (substantivních) derivačních sufixů i celých slovotvorných typů, jež si v daných jazycích odpovídají. Hlavním těžištěm práce je rozdělení těchto paralel z funkčního hlediska a popis jednotlivých slovotvorných typů v rámci onomaziologických kategorií. Protože latina a slovanština v jiných jazykových rovinách podobné paralely nevykazují, je nápadná podobnost derivačních sufixů (i celých slovotvorných typů) pozoruhodným jevem. Jedním z jeho možných vysvětlení je to, že oba jazyky si zachovaly původní indoevropskou strukturu slova. Proto tato práce vychází z latiny jako jazyka staršího, jenž tedy pravděpodobněji stojí formálně i funkčně blíže původnímu (indoevropskému) stavu než slovanština, a jednotlivé sufixy (slovotvorné typy) sleduje v jejich vývoji a snaží se ukázat jejich formální i sémantické změny. KLÍČOVÁ SLOVA derivace onomaziologická kategorie slovotvorný typ substantivum sufix