Postavení československého Senátu v politickém systému První republiky

Abstract

The goal of this thesis is to show the life and functioning of the Senate of the National Assembly of Czechoslovakia. The upper house of the Czechoslovak Parliament functioned between 1920 and 1939 after which it was officially dissolved during the Protectorate of Bohemia and Moravia. In the concerned period, the chamber was gradually saw 444 lawmakers of seven different nationalities. The biggest number consisted of Czechs and Germans. The functioning of the Senate is analyzed from multiple angles. First the debate accompanying the establishment of a second chamber before the adoption of the new Constitution in 1920 is analyzed. Attention is also paid to the period debates and unrealized proposals for a Senate reform at the end the 1920's, linked to the proposed creation of the Economic Parliament. Also shown is the proportional representation electoral system used for elections to the Senate. The results were reflected in a large number of political parties with low electoral gains, which in turn hindered the creation of a stable political environment. The thesis considers the party, ethnic, social, intellectual and oratory activities of individual senators. The lives of some of the lawmakers who held seats in the upper chamber in the First Republic and were negatively affected by the German...

Záměrem této diplomové práce je představit fungování a život v Senátu Národního shromáždění ČSR. Horní komora československého parlamentu fungovala mezi lety 1920 až 1939, kdy v době Protektorátu Čechy a Morava byla oficiálně rozpuštěna. Za sledované období se v komoře vystřídalo na 444 zákonodárců sedmi různých národností. Nejpočetnějšími byli Češi a Němci. Na fungování Senátu je nahlíženo z několika úhlů. Jednak je podrobně sledována debata pro a proti zřízení druhé komory probíhající před přijetím nové ústavy z roku 1920. Zpracovány jsou též dobové úvahy a nerealizované návrhy o reformě Senátu, které se vedly na konci dvacátých let a navrhovaly vytvoření tzv. hospodářského parlamentu. Je představen volební systém poměrného zastoupení užívaný pro volby do Senátu a jeho výsledky odrážející se ve velkém počtu politických stran s nízkými volebními zisky, které následně znesnadňovaly tvorbu stabilního politického prostředí. Práce sleduje stranické, národnostní, sociální, myšlenkové a výrazové zázemí jednotlivých senátorů a senátorek. Zaznamenává podrobněji osudy některých ze zákonodárců, kteří se v horní komoře pohybovali během doby První republiky a byli též negativně zasaženi německou okupací a válkou. V případové studii je zaznamenán poválečný soud se senátory za Sudetoněmeckou stranu (SdP). Práce...