Die Golem-Figur bei den deutschen und tschechischen Autoren
The Character of Golem in German and Czech Author's Works
Postava Golema u německých a českých autorů
diploma thesis (DEFENDED)

View/ Open
Permanent link
http://hdl.handle.net/20.500.11956/58576Identifiers
Study Information System: 89495
Collections
- Kvalifikační práce [23975]
Author
Advisor
Referee
Hadwiger, Julia Nina Vanessa
Faculty / Institute
Faculty of Arts
Discipline
German Studies
Department
Institute of Germanic Studies
Date of defense
23. 9. 2013
Publisher
Univerzita Karlova, Filozofická fakultaLanguage
German
Grade
Good
Keywords (Czech)
Golem, šém, Praha, pražská německá literatura, pražští němečtí spisovatelé, Židovské město, Rabbi Löw, fantastická literaturaKeywords (English)
Golem, Shem, Prague, Prague German Literature, Prague German Writers, Jewish town, Rabbi Löw, Fantastic LiteratureTato diplomová práce se zabývá postavou Golema v dílech německých a českých autorů. V první kapitole se zaměřuji na Prahu na přelomu 19. a 20. století, kde se tomuto tématu věnovali hlavně němečtí, převážně židovští autoři. Jejich tvorba je označována pojmem "pražská německá literatura". Vedle nich o Golemovi píší i čeští spisovatelé. V druhé kapitole přibližuji dobu za vlády Rudolfa II., kdy žil rabi Löw, který podle pověsti Golema stvořil a oživil šémem. Poslední kapitola je věnována obecným informacím o oživlé hliněné postavě. Následně zde analyzuji jednotlivá díla předem vybraných autorů. Po zhodnocení sedmi bodů, na které jsem se ve své práci zaměřila, uvádím výsledky této analýzy. V některých případech uchopili autoři jednotlivé situace velice podobně, v některých se značně odlišovali. Právě odlišnost přístupu a pestré variace zpracování dotváří Golemův mysteriozní obraz.
Tato diplomová práce se zabývá postavou Golema v dílech německých a českých autorů. V první kapitole se zaměřuji na Prahu na přelomu 19. a 20. století, kde se tomuto tématu věnovali hlavně němečtí, převážně židovští autoři. Jejich tvorba je označována pojmem "pražská německá literatura". Vedle nich o Golemovi píší i čeští spisovatelé. V druhé kapitole přibližuji dobu za vlády Rudolfa II., kdy žil rabi Löw, který podle pověsti Golema stvořil a oživil šémem. Poslední kapitola je věnována obecným informacím o oživlé hliněné postavě. Následně zde analyzuji jednotlivá díla předem vybraných autorů. Po zhodnocení sedmi bodů, na které jsem se ve své práci zaměřila, uvádím výsledky této analýzy. V některých případech uchopili autoři jednotlivé situace velice podobně, v některých se značně odlišovali. Právě odlišnost přístupu a pestré variace zpracování dotváří Golemův mysteriozní obraz.