Multilateralismus v německé zahraniční a bezpečnostní politice v letech 1999-2011

Abstract

Resumé Studie transformace německého multilateralismu v zahraniční politice pomocí jednotlivých případových studií ukázala, že se pro jednotlivá období dají vysledovat jasné tendence, které odpovídají jednotlivým konceptualizacím multilateralismu. Ačkoli se změnily zahraničněpolitické priority a multilateralismus získal nové rozměry, nelze mluvit o hegemonizaci či unilateralizaci německé politiky. V devadesátých letech se Německo pomalu normalizovalo a prolomilo některá tabu typická pro minulá desetiletí. Zahraniční a bezpečnostní politika však byla stále postavená na desítky let replikované identitě a na pacifistických hodnotách. Tato tendence odpovídá reflexivnímu multilateralismu. V dalším období se německá vláda emancipovala tím, že začala zdůrazňovat své vlastní zájmy, nezalekla se odmítnout účast na operaci, jež neměla souhlas OSN, ani izolace. Vztah vůči USA ochladl a SRN kladla důraz na bilaterální spojenectví s Francií. Evropská integrace již nebyla povinností, ale stala se spíše dobrovolnou záležitostí. Toto naplňování nově nalezených zájmů svědčí o instrumentálním pojetí multilateralismu. V dalším období se nová vláda velké koalice snažila obnovit důvěru v SRN a oživit evropský integrační projekt. Vláda se účastnila mise v Kongu, kde převzala dokonce velení, a postupně plnila své závazky v rámci...

Resumé Studie transformace německého multilateralismu v zahraniční politice pomocí jednotlivých případových studií ukázala, že se pro jednotlivá období dají vysledovat jasné tendence, které odpovídají jednotlivým konceptualizacím multilateralismu. Ačkoli se změnily zahraničněpolitické priority a multilateralismus získal nové rozměry, nelze mluvit o hegemonizaci či unilateralizaci německé politiky. V devadesátých letech se Německo pomalu normalizovalo a prolomilo některá tabu typická pro minulá desetiletí. Zahraniční a bezpečnostní politika však byla stále postavená na desítky let replikované identitě a na pacifistických hodnotách. Tato tendence odpovídá reflexivnímu multilateralismu. V dalším období se německá vláda emancipovala tím, že začala zdůrazňovat své vlastní zájmy, nezalekla se odmítnout účast na operaci, jež neměla souhlas OSN, ani izolace. Vztah vůči USA ochladl a SRN kladla důraz na bilaterální spojenectví s Francií. Evropská integrace již nebyla povinností, ale stala se spíše dobrovolnou záležitostí. Toto naplňování nově nalezených zájmů svědčí o instrumentálním pojetí multilateralismu. V dalším období se nová vláda velké koalice snažila obnovit důvěru v SRN a oživit evropský integrační projekt. Vláda se účastnila mise v Kongu, kde převzala dokonce velení, a postupně plnila své závazky v rámci...