Evropeizace vybraných aktérů české sociální politiky

Abstract

Tato diplomová práce se zabývá evropeizací vybraných aktérů české sociální politiky. K těm řadí některé odborové svazy a nevládní organizace. Zkoumá jejich změny v několika oblastech: v organizační struktuře, ve finančních zdrojích, v aktivitách, v zájmech, v používané argumentaci s představiteli státní moci a v postojích vůči spolupráci s partnery ze zemí EU. Tyto změny pozorujeme díky vstupu České republiky do EU a/nebo díky členství těchto aktérů v evropských zájmových sdruženích. Práce se snaží prokázat, že změny byly v prvé řadě způsobeny nesouladem mezi českými aktéry a jejich protějšky z ostatních členských zemí EU. Ve druhém případě posuzuje, zda lze změny přičítat socializaci do evropských zájmových sdružení. Zároveň se zaměřuje na to, zda nastaly vhodné podmínky pro to, aby došlo k sociálnímu učení sledovaných aktérů. K evaluaci byla použita metoda dotazníkového šetření a sekundární literatura. Bylo prokázáno, že koncept nesouladu se pro tyto dva případy nehodí, a tak ani pozorované změny nelze tomuto konceptu přičítat. Jiná situace nastává při hodnocení změn vyplývajících ze socializace. Zde se ukázalo, že proces socializace má na tyto změny nesmírný vliv. V současné době je patrný především u nevládních organizací.

This thesis deals with the Europeanization of the selected Czech social policy actors, among them some trade unions and non-governmental organizations. It examines their changes in some particular areas: in an organizational structure, in financial resources, in activities, in interests, in the used argumentation towards representatives of state power and in attitudes to the cooperation with partners from the other EU countries. These changes are observed thanks to the country's accession to the EU and/or thanks to the actors' membership in the European interest groups. The thesis tries to prove that these changes have been caused, at first, by the misfit among the Czech actors and their counterparts from the other EU member states. In the latter case it assesses if it is possible to attribute changes to socialization into the European interest groups. It also focuses on the fact whether there have been suitable conditions for the social learning of the observed actors. The questionnaire and secondary literature have been used for the evaluation. It has been proved that the concept of misfit is not suitable for these cases and thus the observed changes cannot be ascribed to this concept. Another situation occurs when evaluating changes resulting from socialization. There has been shown that the...