Občanství Unie : aktuální vývoj posuzování osobní a věcné působnosti práva EU

Abstract

1 Resumé Cílem této práce je přiblížení základních problémů souvisejících s posuzováním věcné a osobní působnosti práva EU, a to s ohledem na institut občanství Unie. Z toho vyplývá, že smyslem práce není rozbor institutu občanství Unie jako takového. Pozornost je věnována především působnosti věcné. Na rozdíl od působnosti osobní, je to totiž právě oblast posuzování působnosti věcné, kde v poslední době můžeme pozorovat převratné změny v logice používané SDEU. Tyto změny jsou popisovány pomocí analýzy čtyř klíčových rozhodnutí SDEU, ve kterých byl zakotven nový přístup k posuzování věcné působnosti. Základním rysem nového přístupu je opuštění tradiční přeshraniční logiky. V některých situacích tak lze nově dovodit věcnou působnost práva EU i bez existence přeshraničního prvku. Tento nový přístup je založen pouze na statusu občanství Unie jako takového. V práci je také analyzován potenciál nového přístupu, a to především s ohledem na možné řešení problému obrácené diskriminace. Kromě úvodu a závěru práce obsahuje pět kapitol. První kapitola je věnována stručnému seznámení s institutem občanství Unie. Druhá kapitola se podrobně zabývá důležitými pojmy, kterými jsou osobní a věcná působnost práva EU a pojem obrácené diskriminace. Znalost těchto pojmů je zásadní pro správné pochopení následné analýzy...

1 Abstract The objective of this thesis is to describe the fundamental issues related to the assessment of the material and personal scope of EU law with regard to the institution of EU citizenship. It follows that the purpose of the work is not to analyse the institute of EU citizenship as such. The attention is paid predominantly to the material scope. Contrary to the personal scope, it is precisely the area of the assessment of the material scope where we can recently observe the groundbreaking changes in the logic used by the CJEU. These changes are described by analysing four key judgments of the CJEU wherein a new approach to the assessment of the material scope was introduced. The main feature of the new approach is the abandonment of the traditional cross-border logic. In certain situations, it is now possible to deduce the material scope of EU law even without the existence of a cross-border element. This new approach is based solely on the status of EU citizenship. In this work, there is also analysis of the potential of this new approach, especially with regard to possible solutions to a problem of reverse discrimination. In addition to the introduction and conclusion the thesis contains five chapters. The first chapter is devoted to a brief explanation of the institute of EU citizenship. The...