Konzumní kultura sociálních tříd z hlediska zvyklostí při obstarávání a spotřebě potravin

Abstract

Consumer culture of social classes in terms of food purchasing and consumption habits Monika Novotná Abstract This work deals with historical and sociological view on the issue of grocery obtaining and consumption between the end of World War II to the present. Grocery obtaining and consumption is understood as a symbolic expression of social status in society. The work is divided into two parts. Theoretical-historical part examines how food consumption is linked to changes of social stratification. Research part of thesis builds on the theme of food consumption by examining the shopping habits in relation to social class. The main question of theoretical-historical part is whether and how food consumption, relates to social differentiation. Trend of convergence of differences in consumption and rate of consumption stratification of social classes are monitored in time series in two eras - the communist period and the period after 1989. For both periods, a secondary analysis of historical data on the consumption of specific types of food that aims to detect differences or similar trends between social classes. While in the period of communism different social strata tend to convergence their consumption, with the exception of the cooperative farmers, whose consumption is influenced by self-supplying, after...

Konzumní kultura sociálních tříd z hlediska zvyklostí při obstarávání a spotřebě potravin Monika Novotná Abstrakt Tato práce se zabývá historicko-sociologickým pohledem na problematiku obstarávání a spotřeby potravin v období od konce II. světové války po současnost. Spotřeba a obstarání potravin je chápáno jako symbolické vyjádření sociálního postavení ve společnosti. Práce je členěna do dvou částí. Teoreticko-historická část sleduje, jak souvisí spotřeba potravin s proměnami sociální stratifikace. Výzkumná část práce navazuje na téma spotřeby potravin zkoumáním nákupních zvyklostí v návaznosti na sociální třídu. Hlavní otázkou teoreticko-historické části je, zda a jak souvisí spotřeba potravin se sociální diferenciací. Trend sbližování rozdílů ve spotřebě a míra stratifikace spotřeby sociálních tříd jsou zde sledovány v časových řadách v rámci dvou epoch - období komunismu a období po roce 1989. Pro obě období je provedena sekundární analýza historických dat o spotřebě konkrétních druhů potravin, která má za cíl odhalit rozdíly či podobné trendy mezi sociálními třídami. Zatímco v období komunismu směřují jednotlivé společenské vrstvy ke sbližování spotřeby, s výjimkou družstevních rolníků, jejichž spotřeba je ovlivněna samozásobitelstvím, po roce 1990 se v třídně stratifikované společnosti objevuje trend...