Zahradníčkovo Znamení moci
Zahradníček's Sign of Power
diplomová práce (OBHÁJENO)
Zobrazit/ otevřít
Trvalý odkaz
http://hdl.handle.net/20.500.11956/57382Identifikátory
SIS: 118091
Kolekce
- Kvalifikační práce [6396]
Autor
Vedoucí práce
Oponent práce
Chavalka, Jakub
Fakulta / součást
Fakulta humanitních studií
Obor
Obecná antropologie - integrální studium člověka
Katedra / ústav / klinika
Katedra obecné antropologie
Datum obhajoby
20. 9. 2013
Nakladatel
Univerzita Karlova, Fakulta humanitních studiíJazyk
Čeština
Známka
Výborně
Klíčová slova (česky)
Jan Zahradníček, Max Picard, Dante, Nietzsche, ztráta slova, diskontinuita, lidská tvář, poslední člověk, nihilismusKlíčová slova (anglicky)
Jan Zahradníček, Max Picard, Dante, Nietzsche, the loss of a word, discontinuity, the human face, the last man, nothingnessPráce si klade za cíl interpretovat rozsáhlou básnickou skladbu Jana Zahradníčka Znamení moci. Interpretace krystalizuje kolem motivu dehumanizace člověka (spojené s nietzscheovským motivem nihilismu a posledního člověka), ztráty slova, diskontinuity, ztráty času, lidské tváře, nicoty (konkretizované Nicoty) a možnosti záchrany spojené s iniciací zraku. Pro osvětlování motivů jsou zásadní dvě významové linie sbíhající se v Zahradníčkově Znamení moci: Dantova Božská komedie a Picardovo dílo pozdních čtyřicátých let. Báseň Znamení moci psal Zahradníček na přelomu roku 1950-1951, v době intenzivní práce na překladu Dantovy Komedie. Intencí první části je ukázat, jak silně Božská komedie formuje jeho imaginaci a promítá se do zpodobení klíčových motivů Znamení moci. Intencí druhé části je otevřít pro interpretaci Znamení moci nový významový kontext, dílo švýcarského esejisty, filosofa a básníka Maxe Picarda, které mělo pro Zahradníčkovu skladbu zásadní význam. V představení Picardova specifického uchopení klíčových fenoménu modernity, jež se infiltrovalo do Zahradníčkovy skladby, spatřuji další cíl práce. Výklad určuje základní otázka Znamení moci - "co se stalo s člověkem" -, ve které rozeznáváme dva momenty: kdo je člověk a jak se člověk proměnil. Proměna povahy lidství člověka, proměna jeho...
The aim of this thesis is to interpret Jan Zahradnicek's spacious poem The Sign of Power. The interpretation crystallizes around the motifs of dehumanisation (connected with Nietzsche's motif of nihilism and of the last man) of a man, the loss of a word, discontinuity, the loss of time, the human face, nothingness (specific Nothingness) and the possibility of salvation, connected with an awakening of the sight. There are two semantic lines essential for enlightening these motifs: Dante's Divine Comedy and Picard's works of the late 40s. Zahradnicek wrote The Sign of Power during 1950-1951, at the time of his intense work on the translation of Dante's Divine Comedy. The purpose of the first part of this thesis is to illustrate how strongly the Divine Comedy influenced the key motifs of The Sign of Power. The purpose of the second part of the thesis is to uncover a new semantic context for the interpretation of Zahradnicek's poem; the works of Swiss essayist, philosopher and poet Max Picard, which were of great importance for Zahradnicek's poem. I see the exposition of Picard's specific grasp of the key modern phenomena, which penetrated to Zahradnicek's poem, as the further objective of the work. The thesis is guided by the fundamental question of The Sign of Power - "what happened with a man" -,...