The ecological and ethological significance of felid coat patterns (Felidae)

Abstract

The presented work investigates various theories about the significance of felid coat patterns. Most of the hypotheses are based on the theory of adaptive function of animal colouration. As regards felids, it is generally believed that the coat pattern has the function of aggressive resemblance. Early testimonies about cryptic properties of colouration of cats are summarized to provide the historical perspective of the problem. Other putative adaptive functions of patterns are investigated (intraspecific communication, thermoregulation) and close attention is paid to the option that the spotted coat of the leopard (Panthera pardus) serves as a cue for recognition from the perspective of prey. In the next stage, some of the hypotheses are tested by statistical means. The problem is simplified into search for association between a given category of a coat pattern (e.g. spots, stripes) and usual habitat of felid species (e.g. forest, grassland). Pagel's test for correlated changes is employed to account for phylogenetic relationships. In addition to broadly acknowledged hypotheses, the validity of proposition that juvenile coat patterns have the function of protective resemblance is tested. Finally, the problem of colouration of felids is linked to broader context of theoretical biology. Apart from prevailing...

Předkládaná práce zkoumá různé teorie o významu zbarvení kočkovitých šelem. Většina hypotéz je založena na teorii adaptivního zbarvení. Obecně se má za to, že vzory na kůži kočkovitých šelem plní funkci agresivní krypse. Raná svědectví o kryptické funkci zbarvení koček poskytují přehled o historii zkoumání této problematiky. Další možné adaptivní funkce zbarvení (vnitrodruhová komunikace, termoregulace) doplňují přehled hypotéz; zvláštní pozornost je věnována výzkumu, který dokládá, že skvrnitá srst levharta (Panthera pardus) pravděpodobně slouží jako rozpoznávací znak pro jeho kořist. V další fázi jsou některé z hypotéz testovány statistickými prostředky. Problém je zjednodušen na hledání korelace mezi příslušnou kategorií vzoru (např. skvrny, pruhy) a typický habitat daného druhu kočkovité šelmy (např. les, traviny). Za účelem korekce fylogenetických vztahů je použit Pagelův test pro korelované změny. Kromě obecně uznávaných hypotéz je zkoumána validita tvrzení, že zbarvení juvenilních jedinců plní funkci ochranné krypse. V závěrečné části je problém zbarvení kočkovitých šelem zahrnut do obecného rámce teoretické biologie. Kromě převažující (neo)darwinistické perspektivy na zbarvení živočichů je detailně diskutována Hingstonova teorie konfliktu barev a Portmannova estetická morfologie. Je ukázáno, že...