Three Comparative Essays on Gender Earnings Inequality in the Czech Republic

Abstract

Tato práce analyzuje příjmovou nerovnost ze tří různých pohledů. Pro českou republiku jsou použita data ze dvou šetření, Mikrocenzus a Životní podmínky, zahrnující období 1988-2008, pro mezinárodní srovnání pak evropský soubor EU-SILC 2008 a 2009. První esej "Příjmová nerovnost jednotlivců" analyzuje pomocí metody relativního rozdělení distribuci příjmů jednotlivců v České republice od počátku transformačního období. Fenomén "vyprazdňující se střední třídy" se projevil pouze na počátku zkoumaného období, později tento jev ustal. Polarizace příjmů se v letech 1988 až 1996 prokázala u obou pohlaví i u všech vzdělanostních podskupin. Mezinárodní srovnání ukázalo, že ve většině sledovaných zemí jsou příjmy mužů a vysokoškolsky vzdělaných více homogenní než příjmy žen a lidí s nižším stupněm vzdělání. Druhá esej "Genderové mzdové rozdíly" kvantifikuje pomocí Heckmanova regresního modelu a Oaxaca-Blinderovy dekompozice strukturu mzdových rozdílů mezi pohlavími ve čtyřech zemích středovýchodní Evropy (CEE). Pozorovaný genderový mzdový rozdíl je v České republice a na Slovensku výrazně vyšší než v Maďarsku a v Polsku. V České a Slovenské republice je část pozorovaného genderového mzdového rozdílu, která je způsobena odlišnými charakteristikami mužů a žen, relativně malá, ač kladná, přičemž výraznou roli...

This thesis adopts three stepwise perspectives to look at earnings inequality. It applies Czech data from two surveys, Microcensus and Living Conditions, covering the period 1988-2008, and European dataset EU-SILC 2008 and 2009 for international comparisons. The first essay "Personal Earnings Inequality" analyzes personal earnings distribution in the Czech Republic since the early transition from communism, using relative distribution method. The trend of "hollowing of the middle" was confirmed in the early transition, but this phenomenon later subsided. Earnings polarization was apparent for all sex and education subgroups between 1988 and 1996. In international comparison, earnings of men and highly educated are more homogenous than earnings of their counterparts in most analyzed countries. The second essay "Gender Wage Gap" quantifies the structure of gender wage gaps in four Central-East European countries (CEE), using the Heckman regression model and Oaxaca- Blinder decomposition. The observed gender wage gap is substantially higher in the Czech Republic and Slovakia than in Hungary and Poland. A relatively small but positive part of the observed gender wage gap can be explained by gender differences in characteristics in the Czech Republic and Slovakia, with a high contribution of job...