Pedagogické aspekty filosofie Jana Patočky

Abstract

Všeobecně známá definice pedagogiky, jakožto vědy o výchově, která je procesem záměrného působení na jednotlivce, přesně nevystihuje pravou podstatu toho, co si pod pojmy výchova a pedagogika představoval jeden z nejvýznamnějších českých filosofů Jan Patočka. Ten si klade základní otázky po podstatě výchovy, vzdělání a jejich cílech. Výchova je pro něj základem lidskosti jako takové a je bytostně spojena s filosofií. Výchova je pro Patočku především výchovou člověka k lidskosti. Jde zde o výchovu, kterou Patočka pojímá jako péči o duši, o duši otevřenou okolnímu světu. Měla by vést k uvědomění, být určená jakousi mravní ideou a činit člověka člověkem. Patočka kritizuje ryze vědecké a teoretické vzdělání plné pozitivistického utilitarismu a POLYMATHIE. Naopak zasazuje vzdělání a výchovu do oblasti tzv. přirozeného světa, světa lidské zkušenosti, ve kterém má člověk uskutečňovat svoje možnosti a rozvrhovat svůj život. K orientaci v přirozeném světě napomáhá člověku filosofie. Výchova má vést k filosofickému přístupu ke světu, k problematizaci samozřejmostí a samostatnému myšlení. Práce se zabývá pedagogicko-výchovnými aspekty, jež lze vyčíst z Patočkovy fenomenologické filosofie a rozborem pramenů, ze kterých tyto své myšlenky čerpal: antika, především pak Platón a Sókratés, a J. A. Komenský. Část...

Widely known definition of pedagogy as a science of education, which is a process of intentional action on the individual, doesn't accurately represent the true substance of upbringing and education according to Jan Patočka, one of the most important Czech philosopher. He asks for fundamental questions about the nature of education and their targets. Education is the foundation of humanity itself for him and it is essentially connected to philosophy. Primarily the education is the education to humanity for Patočka. It is about education, which is interpreted as a care of the soul, of the soul opened to the outside world. It should lead to awareness, it should be determined by a kind of moral idea and finally it makes us human. Patočka criticizes purely scientific and theoretical education full of positivist utilitarianism and POLYMATHIA. On the contrary, he puts the process of education and training to the field of the natural world, the world of human experience in which a person has to carry out his options and scheduling its life. The philosophy helps to orient in the natural world. Thus the education is the essence of philosophy. The thesis deals with the pedagogical and educational moments, which can be seen from Patočka's phenomenological philosophy, and it deals also with analysis of the...