Karbusického sémiotika hudby

Abstract

Tato práce zpřítomňuje pojetí hudební sémantiky v díle Vladimíra Karbusického. Je rozdělena do tří částí. První část je zaměřena na Karbusického rané práce Beethovenův list "An die unsterbliche Geliebte" a jeho hudební dílo z roku 1969 a Podstata umění z téhož roku. Podává charakteristiku čtyř složek umění situovaných do čtyřpolárního ontologického modelu umění. Model byl motivován strukturalismem Jana Mukařovského a asémantickou povahou hudebních tvarů. Póly modelu zastupují subjekt, objekt, materiál a společnost a vytvářejí mezi sebou síť vztahů. Vzniká tak interakční pole, v němž panují dynamické a energetické síly. Jednotlivé složky vyvstávají ze vztahu subjektu k ostatním pólům a jsou rozděleny na sémantické a asémantické. Mezi sémantické složky patří obraz, výraz a symbol a složku asémantickou definuje hra a konstrukce. Vystavěná síť vztahů demonstruje obecné principy umění. Druhá část je věnována Karbusického kritickým stanoviskům vůči teorii odrazu, aplikaci jednostranné sémiotiky na hudbu a ztotožňování hudby s řečí. Teorie odrazu se vyznačuje deduktivní výstavbou a redukcí umění na složku obrazu. Proti tomu Karbusický postavil empirii a komplexní strukturalistické pojetí umění. Angloamerická linie sémiotiky první poloviny 20. stol. vytváří zúžené koncepce znaku, které vycházejí většinou z...

This work retrieves an conception of musical semantics in the work of Vladimír Karbusický. It consists of three parts. The first one focused on Karbusický's works Beethovenův list "An die unsterbliche Geliebte" a jeho hudební dílo [Beehtoven's letter "An die unsterbliche Geliebte" and his musical work] from the year 1969 and Podstata umění [The essence of art] published in the same year, which presents characteristics of four components of arts situated into an quadripolar ontological model of arts. This model is motivated by the structuralism of Jan Mukařovský and by an asemantic nature of musical forms. The poles of this model represent a subject, an object, a material and a society, and create a web of relations between each other. This way they create a field of interaction governed by dynamical and energetic forces. The respective components arise from the relation of a subject to the other poles, and they are divided into semantic and asemantic ones. Among the semantic components we put a picture, an expression and a symbol; the asemantic components are defined by a game and a construction. The second part deals with Karbusický's critical attitudes to a theory of reflection, to an application of a one-sided semiotics to music, and to considering music and language the same. The theory of...