Politika pozitivní diskriminace na amerických univerzitách: perspektiva Nejvyššího soudu 1978-2003

Abstract

U. S. universities often apply affirmative action approach in admissions procedure, that is to say, they give preferential treatment to racial or ethnic minority applicants. There are several reasons for this policy. First, in the 1960s, the federal government instructed all the federal contractors to take an affirmative action to ensure that minorities were not discriminated against. Second, universities attempt to create a diverse student body which is supposed to produce educational benefits and raise the quality of education. The affirmative action programs cause a number of controversies. The opponents argue that the policy discriminates against the majority and therefore violates the Fourteenth Amendment of the Constitution. Many litigations took place in the United States over the course of years, some of the cases were even brought before the Supreme Court. The Bachelor's thesis "The Policy of Affirmative Action at American Universities: Perspective of the Supreme Court 1978-2003" investigates the changes of the Supreme Court's approach to this problem in the period between 1978 (first landmark decision) and 2003, when the Supreme Court dealt with the issue last so far. On the basis of an analysis of the decisions in three significant Supreme Court cases, this paper characterizes the most...

Americké univerzity ve svém přijímacím řízení často aplikují tzv. pozitivní diskriminaci, tedy zvýhodňování zástupců menšin odlišených obvykle na základě rasy či barvy pleti. Jedním z důvodů pro tuto politiku je to, že v šedesátých letech dvacátého století bylo nařízeno, že všechny instituce financované federální vládou musí přijmout pozitivní opatření jako boj proti diskriminaci menšin. Dalším důvodem je, že se univerzity pokoušejí na své půdě vytvořit pestré, rozmanité prostředí, které má zvyšovat kvalitu vzdělání. Takový postup vyvolává mnoho kontroverzí. Odpůrci této politiky se domnívají, že porušuje Čtrnáctý dodatek Ústavy, protože diskriminuje představitele většinové společnosti. Na toto téma ve Spojených státech proběhlo mnoho soudních sporů, několik případů se dostalo až k Nejvyššímu soudu. Bakalářská práce "Politika pozitivní diskriminace na amerických univerzitách: perspektiva Nejvyššího soudu 1978-2003" se zabývá tím, jak se vyvinul přístup Nejvyššího soudu Spojených států k této problematice od roku 1978, kdy proběhl první velký případ, do roku 2003, kdy soud o této otázce rozhodoval naposledy. Na základě analýzy rozsudků tří významných případů jsou představeny nejvýznamnější rozdíly mezi postoji a argumenty soudců za 25 let existence této problematiky.