Rizikové skupiny na trhu práce a programy aktivní politiky zaměstnanosti v České a Slovenské republice

Abstract

This bachelor's thesis deals with comparison of active employment policy in the Czech Republic and Slovakia. I have chosen these countries because despite their similar socio- demographic conditions and common historical, economic and cultural background, we can observe many differences in unemployment between them since the introduction of a market economy. While the Czech Republic ranks among European countries with average unemployment rate, Slovakia has one of the highest unemployment rate in EU. In the first part I focus on unemployment in general, employment policy and its elements, meanings and targets of active employment policy. Further, using comparison of the average unemployment rate in both countries, I describe unemployment situation in the Czech Republic and Slovakia. A whole chapter is focused on specifications of five basic risk groups on the labor market as a criterion of measure analysis of active employment policy. Definition of the risk groups' situation on the labor market is based on average (un)employment rate of each single group. Individual instruments of active employment policy I describe from the perspective of disadvantaged groups of job seekers and as a result came up a chart where the instruments of active employment policy are divided by belonging to the certain...

Tato bakalářská práce se zabývá komparací nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti v Čechách a na Slovensku. Tyto země jsem si vybrala proto, že ačkoliv mají velmi podobné sociodemografické podmínky a dlouhou dobu i společný historický, ekonomický a kulturní vývoj, tak od zavedení tržního hospodářství došlo mezi nimi k velkému rozdílu v oblasti nezaměstnanosti. Zatímco se Česká republika v evropském měřítku řadí k zemím s průměrnou mírou nezaměstnanosti, na Slovensku ji mají jednu z nejvyšších v EU. V první části se věnuji nezaměstnanosti obecně, politice zaměstnanosti a jejím složkám, významům a cílům aktivní politiky zaměstnanosti. Dále s pomocí porovnání průměrné míry nezaměstnanosti v obou zemích definuji stav nezaměstnanosti v ČR i SR. Kritériem analýzy opatření APZ je pět základních rizikových skupiny na trhu práce, jejichž specifikaci věnuji celou kapitolu. Definování situace rizikových skupin na pracovním trhu opírám o průměrné míry (ne)zaměstnanosti jednotlivých skupin. Individuální nástroje aktivní politiky zaměstnanosti srovnávám z pohledu znevýhodněných skupin uchazečů o zaměstnání a výsledkem je tabulka, v které jsou instrumenty APZ rozděleny podle toho, pro kterou ohroženou skupinu nezaměstnaných jsou zejména určeny.