Online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu vybraných témat inrormační politiky

Abstract

Theses is devoted to some selected issues of cultural heritage online domain within context of information politics in which it takes a place. After dealing with terminology, including cultural heritage definition based on anthropological concept of culture and segmentation of cultural heritage according to UNESCO activities, the second chapter presents cultural heritage digitization and bringing online activities of European Union as a part of European information politics since 90s of 20th Century (important projects out of Europe are mentioned). Regarding to these politics the chapter focuses on participation of Czech Republic on putting European cultural heritage online. The third chapter is focused on college and university education in digitization and bringing cultural heritage online in USA and Europe, with a special focus on Slovac and Czech Republic. The fourth chapter sums up general characteristics of cultural heritage information systems and introduces some possible ways of their use in education and as information sources in libraries. The last chapter presents outputs of project devoted to development of digital library specialized on bringing online data obtained by research in private libraries.

Práce je věnována vybraným oblastem tématiky online zpřístupnění kulturního dědictví v kontextu moderní informační politiky, jejíž je součástí. Po vymezení používaných termínů, mezi nimiž je pojem kulturního dědictví definovaný na základě antropologického pojetí pojmu kultura, a po segmentaci kulturního dědictví podle klíčových aktivit organizace UNESCO, následuje kapitola prezentující evropské aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupnění kulturního dědictví jako součást informační politiky Evropské unie od druhé poloviny 90. let 20. století (s přesahem mimoevropských aktivit významných pro Evropu). V kontextu této evropské politiky je představena činnost paměťových institucí České republiky podílejících se na online zpřístupnění evropského kulturního dědictví. Třetí kapitola je věnována terciárnímu vzdělávání se zaměřením na USA a Evropu, s detailním zájmem o situaci ve Slovenské a České republice. Čtvrtá kapitola předkládá základní souhrnnou charakteristiku informačních systémů kulturního dědictví a nastiňuje možnosti jejich využití v rámci vzdělávání a jako bohatých informačních zdrojů pro uživatele knihoven. Poslední kapitola práce se zaměřuje na výsledky získané v rámci projektu věnovaného tvorbě digitální knihovny pro online zpřístupnění obsahu osobních knižních fondů.