Láska a "plození v krásnu" v Platónových dialozích Symposion a Faidros

Abstract

Bakalářská práce se zabývá tématem lásky v Platónových dialozích Symposion a Faidros. K charakteristice lásky je důležité představit přirozenost božských a nebožských duší. Hlavní rozdíl mezi nimi je v ohroženosti nebožské duše zapomněním a pádem do zemitého těla. Bakalářská práce se zaměřuje hlavně na otázku nesmrtelnosti. Snaží se ukázat, že pravá nesmrtelnost je dosažitelná i pro člověka jako duši usazenou do těla. Této nesmrtelnosti lze dosáhnout skrze tělesnou krásu, která duši rozpomíná na krásu o sobě nebo oduševněnou řeč, která duším zprostředkovává božskou moudrost i v tělesném světě. Většina duší je ale neschopných se rozpomenout a ty pak hledají jakousi karikaturu této pravé nesmrtelnosti.

Theme of the bachelor's thesis is love in Plato's dialogues Symposium and Phaedrus. For the characteristics of love is important to present the nature of godlike and ungodlike souls. The main difference between them is threat of oblivion and fall into the body, which belong only to ungodlike souls. This thesis is mainly focussed on question of immortality. It tries to show that the real immortality is available for human like soul located in the body. People can acquire this immortality through bodily beauty, which help remember about the idea of beauty or through animately discourse, which mediate godlike wisdom in corporeal world. Most of the soul is incapable of remembrance and that is why they seek only a caricature of the real immortality.