Prostor jako sociálně konstruovaná forma oprese: transformace ústavního zařízení pro ženy s mentální jinakostí v Ústeckém kraji

Abstract

Ve své diplomové práci se zabývám reprezentací mentální jinakosti v českém kontextu. Teoretický základ jsem nalezla v oboru disability studies a jeho modelu postižení, který jsem obohatila o přístupy poststrukturalistických autorů a autorek a dále o české autory a autorky, kteří na mentální jinakost nahlížejí z jiné perspektivy než "většinová společnost". Reprezentaci mentální jinakosti v českém kontextu uvádím na příkladu Domova pro osoby se zdravotním postižením, konkrétně zařízení pro mentálně postižené ženy, které se nachází v Ústeckém kraji. Toto zařízení je zapojeno do projektu Podpora plánování a transformace sociálních služeb v Ústeckém kraji a v práci sleduji, jak jsou tyto plánované změny komunikovány s klientkami a jaké konotace se na změnu bydliště váží. V empirické části práce hovořím prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů s pěti klientkami zařízení, dotazuji se na jejich současný život a posléze analyzuji typy prostorů, ke kterým se klientky vztahují. Jejich výpovědi doplňuji o rozhovor s vedoucí zařízení, která hovoří o motivech, které vedly k procesu transformace. Klíčová slova postižení, klient/klientka, občanství, lidská práva, prostor, gender, sociální služba, komunita, instituce, deinstitucionalizace, identita

In my thesis I deal with the representations of mental handicap in the Czech context. The theoretical base I found in the field of disability studies and its model of disability, which I have enriched with the approaches of poststructuralist authors and also with the Czech authors who see the mental handicap from a different perspective than the "majority society". The representation of mental handicap in the Czech context I show at the example of a home for people with disabilities, specifically for the mentally disabled women, which is located in the Usti Region. This institution is involved in the project called The support of planning the transformation of social services in the Usti Region. In the thesis I deal with the issue how are these planning changes communicated with clients and what connotations are given to the planned change of living space. In the empirici section, I talk through the semi-structured interviews with five woman clients of the institution and ask them about their current life. Then I analyze the types of spaces Theky mentioned. Their questions are completed with an interview with the manager of the institution, who talks about the motives that led to the transformation process. Keywords disability, client, citizenship, human rights, space, gender, social service,...