Časopis Květen

Abstract

Květen byl měsíčník pro literaturu a umění (a od třetího ročníku také "život"), který vycházel pod hlavičkou Svazu Československých spisovatelů od září 1956 do června 1959. Byl založen jako časopis pro "začínající spisovatele", avšak poměrně záhy se tento koncept ukázal jako neudržitelný, a členové redakční rady mu začali vtiskovat vlastní tvář, která získala uchopitelnější podobu na II. sjezdu Čs. spisovatelů, kdy byl mladými básníky (a teoretikem) vyhlášen program "poezie všedního dne". Ten byl však formulován obecně a možná i nejasně, s čímž se autoři Května potýkají po další ročníky. Zároveň s tím jsou vystavovány tlaku oficiálních míst, jelikož "bojem proti revizionismu" se začalo likvidovat liberálnější prostředí, které panovalo kolem roku 1956. Květen se snažil této tendenci nepodlehnout. Navíc si tou dobou mladí teoretici nacházeli pevnější východiska, která se postupně stala režimu nepřípustná. Na počátku roku 1959 tak přichází tvrdá kritika, která má za následek zrušení časopisu. V této práci prostřednictvím archivního výzkumu, orální historie a sémiotické analýzy ukazuji, že přes jeho zrušení udržovalo vedení princip "stranickosti" a provinilo se spíše tím, že dávalo prostor teoretikům, kteří ve větší či menší míře opouštěli pevnou půdu oficiálních nároků na literaturu. "Poezie všedního dne" pak...

Kveten was a monthly magazine for literature and art (and by its third year also for "life"), which was published under the auspices of the Union of Czechoslovak Writers from September 1956 to June 1959. It was founded as a magazine for "aspiring writers", but quite soon this concept proved to be unsustainable and members of the editorial board started to give the magazine its own new look, which got even a more comprehensible form during the II. Czechoslovak Writers Congress, after young poets (and theorists) manifested the "Poetry of Everyday Life". It was, however, defined quite generally and maybe even vaguely, which is the fact the authors were struggling with during the following year. At the same time they are exposed to the pressure of official authorities as "anti-revisionism" began to destroy liberal environment that prevailed around 1956. Kveten tried to resist this tendency. In addition, at that time young theorists found a firmer basis, which gradually became unacceptable for the regime. At the beginning of 1959 there comes a wave of heavy critcism and results in abolishing the magazine. In my thesis I demonstrate through archival research, oral history and semiotic analysis that despite the abolition the management of Kveten maintained the principle of "partiality" and is guilty rather for...