Hypermobility syndrome and its connection with nerve entrapment syndromes, the example of the thoracic outlet syndrome

Abstract

 ABSTRAKT  Úvod: Od chvíle kdy se o něm v roce 1967 poprvé zmínili Kirk a spol. a kdy pak byl uznán za plně rozvinutou revmatologickou poruchu, je hypermobilní syndrom (HMS) stále častěji zkoumán a popisován v odborné literatuře. Poté co byl pro zjevnou nepřítomnost život ohrožujících komplikací spěšně přejmenován na syndrom benigní kloubní hypermobility, je jeho poměrně neškodná povaha studována s rostoucím zájmem. Ba co více, HMS se do dnešních dnů považuje za obdobu Ehlers-Danlosova syndromu hypermobilního typu, což je dědičné onemocnění pojivové tkáně, a z toho důvodu se vyskytuje především jako revmatologická porucha s potenciálně rozsáhlým postižením prakticky všech orgánů a systémů. Tento stav tudíž přesahuje hranice onemocnění výlučně muskuloskeletálního systému a vyskytuje se opakovaně v souvislosti s více či méně závažnými chorobami, ke kterým zdánlivě nemá žádný vztah (kardiovaskulárními, plicními, gastrointestinálními .......). Přesto ale zůstávají chabě dokumentovány neurologické implikace hypermobilního syndromu, zejména ty, které se týkají periferní nervové soustavy. Pokud jde o postižení právě v této oblasti, zahrnují syndromy uskřinutého nervu (NES - nerve entrapment syndrome) celou řadu kategorií, a to zvláště syndrom horní hrudní apertury. A třebaže jejich patologické mechanismy už byly...

 ABSTRACT  Background: Since its first mention by Kirk et al. in 1967 and its recognition as a full- fledged rheumatologic disorder, the hypermobility syndrome (HMS) has been increasingly investigated and reported in the scientific literature. Expeditiously renamed benign joint hypermobility syndrome in the patent absence of life-threatening complications, its relatively innocuous character has been progressively reconsidered. In fact, the HMS tends to date to be considered analogous to the Ehlers-Danlos syndrome-hypermobility type, a heritable disease of connective tissue, and therefore emerges as a chiefly rheumatologic disorder with possible widespread reverberations in practically all organs and systems. The condition thence goes beyond the sole involvement of the musculoskeletal system and is recurrently associated with seemingly-unrelated and more or less severe conditions (cardiovascular, pulmonary, gastro- intestinal…). However, neurologic implications of the hypermobility syndrome remain poorly documented, particularly those regarding the peripheral nervous system. Ranking amongst the afflictions of the latter, nerve entrapment syndromes (NES) comprehend a multitude of categories, notably the thoracic outlet syndrome (TOS). And if their pathological mechanisms are generally apprehended...