Odpovědnost dopravce v mezinárodní přepravě zboží

Abstract

Lze očekávat, že po období celosvětové recese, dojde opět k ohromné expanzi v oblasti přepravy zboží, která probíhala v posledních několika desítkách let. Z důvodu flexibility, schopnosti doručovat "z domu do domu", nízkých nákladů a dalších pozitivních vlastností je neoblíbenějším druhem přepravy přeprava zboží po silnici, na kterou se tato diplomová práce zaměřuje. Cílem diplomové práce bylo popsat a objasnit právní aspekty mezinárodní silniční přepravy zboží, zvláště pak odpovědnost dopravce. Nejdůležitějším právním dokumentem, který danou oblast přepravy upravuje, je Úmluva o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (CMR), která byla podepsána 19. května 1956. Jedná se o výjimečnou úpravu pravidel, která je v účinnosti již více jak 50 let, přičemž od svého přijetí zaznamenala jen dvě menší změny.

It is expected that the massive expansion of carriage of goods that went on in past couple of decades will soon resume after the worldwide recession. Due to its flexibility, speed, ability to deliver "door to door", low price and other positive qualities the most popular type of carriage is carriage of goods by road, which is also the type of carriage of goods that this thesis is mainly focused on. The goal of the thesis is to describe and explain legal aspects of international carriage of goods by road with a special focus on the liability of the carrier. The most important legal regulation that governs the area of international carriage of goods by road is the Convention on the Contract for the International Carriage of Goods by Road (hereinafter the CMR Convention) that has been signed on May 19, 1956. It is an exceptional piece of legislation, which is in effect for more then fifty years with only two minor changes since its adoption.