Televizní oratorium Genesis. Audio-vizuální analýza v kontextu české televizní opery

Abstract

Jádrem práce je dekonstruktivní analýza televizního oratoria Genesis režiséra Pavla Hobla na hudbu Zbigniewa Wiszniewského vyrobeného v koprodukci Československé televize a německé Zweites Deutsches Fernsehen v roce 1969. Za využití konceptů hlasového objektu a akuzmatického hlasu představuje studie zvukovou složku audio-vizuálního objektu jako důležitý narativní prostředek. Text představuje interpretaci narativu oratoria podloženou zmíněnými teoretickými koncepty a nabízí čtení oratoria jakožto kritiky logocentrismu a racionalismu moderní společnosti. Kromě analytické části pojednává studie historii a recepci žánru televizní opery v Československu od vzniku prvních pořadů tohoto druhu počátkem 60. let do roku 1989. Představeny jsou dva hlavní koncepty produkce televizní opery, a to 1) koncept televizní opery jakožto média prostředkujícího existující operní dílo, případně jakožto nástroje kulturní osvěty tzv. "masového" či "každodenního" diváka, 2) koncept televizní opery jako "svébytné umělecké formy" využívající specifické prostředky televize k vytvoření nového uměleckého druhu. Tyto koncepty jsou patrné z popisu konkrétních televizních oper vyprodukovaných Československou televizí ve sledovaném období a zároveň jsou verbalizovány v textech dobových kritiků, jejichž tvorba je na stránkách...

The present thesis proposes a deconstructive analysis of Czech television oratorio Genesis (director Pavel Hobl, music Zbigniew Wiszniewsky, Czechoslovak Television and Zweites Deutsches Fernsehen, 1969). Using concepts of voice-object and acousmêtre, this study examines music of the oratorio as an important narrative feature of the audio-visual object. The text interprets the narrative of the oratorio as a crituque of logocentrism and rationalism of modern society. Beside the interpretative part, the study duscusses history and preception of the genre of television opera in Czechoslovakia from early 60s to 1989. Two concepts of the production of television opera are introduced: first, a concept of television opera as a mediator of an existing operatic work, or as means of cultural education of "mass audience"; secondly, television opera is called to represent a new art form using specific television means. These concepts are found in texts by Czech music theorists and journalists of 60s, when the disputation about television opera in Czech journals culminated. A list of television operas produced by Czechoslovak television until 1989 is attached.