Proměna německé zahraniční a obranné politiky na příkladu misí NATO v Kosovu a v Lybii

Abstract

Diplomová práce se zaměřuje na německou zahraniční politiku a na změnu její směřování od sjednocení Německa. Spolková republika Německo si od druhé světové války nesla stigma země, jež rozpoutala nejhorší konflikt 20. století. Její zahraniční politika se proto během studené války zaměřovala pouze na obchodní diplomacii. Jakékoliv vojenské nasazení bylo pro německou veřejnost nemyslitelné. Pád berlínské zdi a rozpad Sovětského svazu přinesl nové bezpečnostní prostředí a Německo jako spojenecký stát NATO musel přehodnotit i pod tlakem spojenců svůj přístup k nasazení německých vojáků v zahraničí. Výrazný zlom nastal během operace NATO v Kosovu v roce 1999, kdy i přes absenci mandátu Rady bezpečnosti OSN vyslalo Německo své letouny k bombardování Svazové republiky Jugoslávie s cílem zabránit genocidě albánského obyvatelstva. Tato situace byla pro Německo zcela nová a začalo se na podobné operace připravovat. Hlavní kroky představovala reforma armády z obranné na expediční. O 12 let později stálo Německo před rozhodnutím o účasti v další misi NATO na ochranu civilního obyvatelstva. Mise v Libyi s názvem Unified Protector měla tentokrát mandát RB OSB, ale Německo i přesto odmítlo vyslat jediného vojáka či vojenské zařízení na podporu této mise. Na základě tří velkých teorií mezinárodních vztahů -...

The diploma thesis is focused on German foreign policy and on the change of its direction since unification of Germany. German foreign policy had focused mainly on business relations during the Cold War. Any military engagement was unacceptable in the general public opinion. The fall of the Berlin Wall and dissolution of the Soviet Union introduced new security challenges. Germany had to reassess its approach towards missions of the German army abroad because of the Alliance partners' pressure and in order to fulfill expectations rising from the new security environment. The NATO operation in Kosovo in 1999 meant a fundamental change. In spite of the absence of the UN Security Council mandate, Germany sent its troops to bomb Federal Republic of Yugoslavia in order to avoid the genocide of the Albanian population. This situation was completely new for Germany and it had started to prepare to similar operations. The reform of the German army from the defence to the expedition corps was the main step. Twelve years later, Germany had to decide whether to participate in another NATO operation to protect civilian population. The operation in Libya called Unified Protector was granted a mandate of the UN Security Council but Germany refused to send a single soldier or military equipment to support the...