Reification of the DEECo component model and its application in virtual-world simulations

Abstract

V oblasti dynamicky vyvijejících se distribuovaných systémů složených z autonomních a adaptivních komponent je úkol systematického zpracovávání návrhu složitosti komunikace a kompozice kritickým bodem. To pramení z dynamické povahy takových systémů, kde komponenty a jejich spojování mohou vznikat a zanikat bez varování. Jednou z cest, jak reagovat na tuto výzvu, je zkoumaný model komponentového systému (pojmenovaný DEECo) [15], pro který je charakteristická funkcionalita separace zájmů skrze dynamické implicitní spojování komponent a jejich komunikaci. Cílem této práce je realizace DEECo konceptů a paradigmat v prostředí Javy a napojení na aplikaci simulace virtuálního světa. Jako taková by práce měla sloužit jako platforma k experimentování s aplikacemi založenými na DEECo.

In the domain of dynamically evolving distributed systems composed of autonomous and (self-) adaptive components, the task of systematically managing the design complexity of their communication and composition is a pressing issue. This stems from the dynamic nature of such systems, where components and their bindings may appear and disappear without anticipation. As one way of addressing the challenge, [15] proposes a new component model (called DEECo), which features separation of concerns via a mechanism of dynamic implicit bindings with implicit communication. This leads to introduction of autonomous components and their dynamic interaction groups (called ensembles). The goal of the thesis is to reify the DEECo concepts and paradigms in a Java-based implementation connected to a simulation of a virtual world. As such, the thesis should provide a platform for experimentation with DEECo-based applications.