Proměny pojetí genu v první polovině 20. století

Abstract

This dissertation shows various concepts of the term gene that have appeared since the birth of genetics in 1900 up to the first half of the 50s. It focuses especially on the 40s and the beginning of the 50s. Scientific papers from that period were the main source of information. The author tried to capture not only generally accepted notions about genes and genic action but also those that had not pushed through in those days, nevertheless, that had offered a non- standard point of view which could have later become inspirative for molecular genetics. The work documents searching for links between genes and enzymes or ideas of potential divisibility of the gene. The dissertation assigns a very important role to those phenomena that emphasized the significance of the gene order or the order of genic parts. In Goldschmidt's interpretation of pseudoallelism the author sees the thought that the essence of a gene is its position and considers this the beginnings of "digital" thinking about the gene. The dissertation pays attention to "analogue" thinking about the gene, as well. This thinking took account of molecular shaping and represented a blind alley for the early molecular genetics. The work confirms to a certain extent the Kuhnian vision of the development of scientific disciplines. It finds the...

Předložená disertační práce ukazuje různá pojetí genu od vzniku genetiky roku 1900 do poloviny 50. let 20. století. Těžiště jejího zájmu spočívá ve 40. letech a v první polovině 50. let. Hlavním zdrojem informací byly dobové odborné články, v nichž se autorka snažila podchytit jak obecně přijímaný náhled na gen a genové působení, tak představy, které se sice bezprostředně neprosadily, nicméně které se v pozdější době směřující k molekulární genetice mohly stát pro svoji "neortodoxnost" inspirativními. Práce dokumentuje mj. hledání souvislostí mezi geny a enzymy a úvahy o dělitelnosti genu. Obzvlášť významnou roli připisuje jevům, které poukázaly na význam uspořádání genů, případně jejich částí (poziční efekt, pseudoalelismus, subgenová hypotéza). V Goldschmidtově výkladu pseudoalelismu nachází myšlenku, že podstatou genu je jeho pozice, a vidí v ní prvopočátek "digitálního" smýšlení o genu, které je vlastní vznikající molekulární genetice. Disertace věnuje pozornost také "analogovému" uvažování o genech, které zohledňovalo tvarovost molekul a které v očích rané molekulární genetiky představovalo slepou uličku. Práce do značné míry potvrzuje Kuhnovu představu o vývoji vědeckého oboru. Nalézá ustanovení paradigmatu (znovuobjevení a ocenění Mendelova díla), klasickou genetiku první třetiny 20. století...