Sovětská politika na Blízkém východě 1917 - 1921 mezi revolucí a pragmatismem

Abstract

Práce se zabývá počátky sovětské politiky vůči zemím Blízkého východu - Afghánistánu, Persii a Osmanské říši/Turecku - v letech 1917 - 1921. Snaží se hledat odpověď na otázku, jakým způsobem se vytvářely představy nového sovětského vedení o zemích Blízkého východu a jaké místo a roli jim v nich sovětští představitele přisuzovali. Současně s tím práce zkoumá, jak se ve srovnání s těmito představami vyvíjela reálná sovětská politika vůči výše zmíněným zemím, o co usilovala, čím byla motivována a jaké faktory ovlivňovaly její formulaci a realizaci.

This work addresses the beginnings of Soviet policy towards the Middle Eastern countries Afghanistan, Persia, and the Ottoman Empire/Turkey between 1917 and 1921. The author addresses the manner in which Soviet leaders formed their perceptions of the Middle East and the place and role assigned to the countries in question by Soviet leaders. At the same time, the work investigates how real Soviet policy towards the countries mentioned above was formulated, what the aims and motivations of the policy were, and the factors which influenced its formulation and realization.