Dramatické uchopení mýtu: tradice, manipulace, interpretace

Abstract

179 Abstrakt Disertační práce je zaměřena na problematiku interpretace řecké tragédie, která je sledována jak v obecné rovině na příkladu vybraných interpretačních strategií, tak v rovině praktické rozborem Eurípidovy Ífigenie v Tauridě. Tragédie je v úvodní kapitole vymezena na základě dobového kontextu jako součást a další projev tzv. song culture, respektive performance culture. Proti tomuto performativnímu zasazení je postaveno Aristotelovo podcenění divadelní úrovně ve prospěch četby, které v jistém smyslu zakládá důležitý kritický problém, přecházející až do současnosti. Po nastínění změn na poli bádání o řecké tragédii, které byly na konci 60. let dvacátého století motivovány vzrůstajícím zájmem o teorii, se zbývající část první kapitoly věnuje kritickému hodnocení tří interpretačních přístupů k tragédii: liternímu close reading, náboženskorituálnímu close reading a performance criticism. Literní close reading a performance criticism jsou pojednány na základě svého poměru ke komplikovanému vztahu "text - divadlo", u třetího přístupu jsou tematizovány způsoby, jakými je interpretováno užívání konkrétního prostředku, tedy užívání jazyka rituálu. První část práce uzavírá kapitola věnovaná kompetenci obecenstva. Oproti jednoduchému a automatickému konstruování superkompetentního obecenstva, které často...

This dissertation is focused on problems of interpretation of the Greek tragedy. This issue is pursued on the general level by means of examples of several chosen interpretative strategies as well as on a more practical and concrete level by analysis of a particular tragic work, namely Iphigenia in Tauris of Euripides. The introductory chapter defines the tragedy - within the original context - as a part and another manifestation of what is today depicted as a song or performance culture. In contrast to this performative setting of the tragedy stands an Aristotelian underestimation of the theatrical level in favour of reading. This contrast, in a sense, initiated a crucial critical problem which still continues in the present time. After an outline of important changes in modern scholarship on Greek tragedy, which took place mainly under the influence of growing interest in theory during the late 1960s, the first chapter deals with a critical analysis of three interpretative approaches to Greek tragedy: literary close reading, religiousritualistic close reading and performance criticism. The literary close reading and performance criticism are analyzed on the basis of their approach to a "text - theatre" relationship. In the case of religious-ritualistic close reading the ways it interprets tragedian's use...