Postavení moldavského prezidenta v kontextu politických systémů zemí střední a východní Evropy

Abstract

diplomové práce Diplomová práce se zabývá vztahem ústavního uspořádání (institucionální architektury) a konsolidací demokracie. Institucionální architektura má zcela jednoznačně vliv na stabilitu politického systému. Debatu o vhodnosti prezidentské formy vlády v tranzitivních zemích zahájili v 80. letech Linz s Valenzuelou. Vývoj východoevropských zemí po roce 1989 umožňuje studovat vztah mezi ústavním uspořádáním, jednotlivými formami vlády a politickou stabilitou (stěžejní část teoretické práce). Se zaměřením na středo- a východoevropské politické systémy se snaží objasnit, jak instituce silného prezidenta, disponujícího ústavními pravomocemi, přispívá či naopak nepřispívá ke stabilitě systému. Moldavský příklad tuto možnost nabízí v ještě mnohem větší míře; země prošla poloprezidentským a parlamentním uspořádáním, stejně jako používala přímou i nepřímou volbu hlavy státu. Postavení moldavského prezidenta a způsob jeho volby do značné míry souvisí se stabilitou politického systému. V závěru práce je aplikováno alternativní pojetí poloprezidentského systému založené na principál-agent teorii.

of the Master thesis The thesis deals with relation of the constitutional framework (institutional architecture) and democratic consolidation. Institutional framework has undoubtedly an impact on the stability of a political system. A scholar debate of suitability of presidential form of government has been started by Linz and Valenzuela in the late 1980s. The political development of East European countries allows us to study relation of constitutional framework, certain forms of government and political stability (the core of the theoretical part of the thesis). Focusing on Central and East European political systems, the thesis tries to explore, how much the strengthened position of the president, disposing constitutional powers is conducive the systemic stability, instability respectively. The Moldovan case offers the possibility in the great extent; the system has undergone both the semi-presidentialism and parliamentarism, electing its president by using the popular as well as indirect vote. The position of the Moldovan president influences the stability of the political system to the certain extent. At the end, an alternative notion of the semi-presidentialism based on the principal-agent theory is developed.