Vývoj české krajní pravice po roce 1989

Abstract

The master thesis Development of czech extreme right-wing after 1989 deals with three the most significant far right-wing parties in Czech republic after 1989. These parties are Association for republic - Czechoslovak Republican Party (SPR-RSČ), National Party (NS) and Workers' Party (DS). The only far right-wing body shall, which was able to enforce on Czech political scene and obtain representation in the Parliament was SPR-RSČ. Other two parties were unsuccessful in elections. Thesis has an ambition to make clear, why SPR-RSČ was that successful and other parties were not. But at the beginning of the thesis is explained concept of far right-wing. After this, is a chapter about SPR-RSČ, which was significant political party in the 90's. Nevertheless after unsuccessful elections in 1998 became piece by piece minor political force. Next part refers about NS, which was very unsuccessful in elections, but was able to attract attention of Czech media by its actions. Thesis also include chapter about DS, which was, as the only one after 1989, dissolved by the Supreme Administrative Court. However the party works under the name DSSS and nowadays is the most successful far right-wing party in Czech Republic. After that is a chapter, which clarifies the reasons why was SPR-RSČ successful and the other...

Diplomová práce Vývoj české krajní pravice po roce 1989 se zabývá třemi nejvýraznějšími krajně pravicovými stranami po roce 1989, jimiž jsou Sdružení pro republiku - Republikánská strana Československa (SPR-RSČ), Národní strana (NS) a Dělnická strana (DS). Jediný krajně pravicový subjekt, který se dokázal prosadit na české politické scéně a získat zastoupení v parlamentu, byla SPR-RSČ. Zbylé dvě strany byly ve volbách neúspešné. Práce má ambici objasnit, proč SPR-RSČ dokázala být úspěšná a ostaní strany NS a DS nikoli. Nejprve je ale v práci vysvětlen samotný pojem krajní pravice. Poté následuje kapitola o SPR-RSČ, která byla významnou politickou stranou devadesátých let, ovšem po neúspěšných volbách 1998 se postupně stala okrajovou politickou silou. Další část pojednáva o NS, která ve volbách byla velmi neúspěšná, ale dokázala svými akcemi upoutat pozornost českých médií. Rovněž práce obsahuje kapitolu o DS, která jako jediná strana byla po roce 1989 Nejvyšším správním soudem rozpuštěna. Avšak strana dnes funguje pod názvem Dělnická strana sociální spravedlnosti a v současné době je nejúspěšnější krajně pravicovou formací. Posléze následuje stěžejní kapitola objasňující příčiny úspěchu SPR-RSČ a neúspěchu NS a DS.