O možnosti rozvíjení dyadického vztahu skrze párový tanec

Abstract

Tato bakalářská práce pojednává o možnosti rozvíjení dyadických vztahů skrze párový tanec Ten v sobě zahrnuje specifika tance individuálního i skupinového, a je setkáním dvou jedinců na tělesné i psychologické rovině. Jako zástupce párových tanců je vybráno argentinské tango, které je pro své klíčové charakteristiky obzvláště vhodné pro terapii a představuje proto největší podíl v oblasti psy- chologického využití párového tance. Je tancem dvou lidí, kteří se ve společném objetí a spontánním improvizovaném pohybu stávají jedním. Dyadický moment párového tance (zahrnují- cí především vzájemnou komunikaci, intimitu, role a směřování k jednotě) představuje paralelu k dyadickému vztahu obecně. Práce nahlíží do dějin tance, aby byla připomenuta důležitost tančení v životě člověka. Za- bývá se klíčovými aspekty argentinského tanga pro možnost rozvoje dyadického vztahu. Mapuje výzkumnou podporu této tematiky a seznamuje čtenáře s její psychoterapeutickou aplikací. Na zá- kladě prozkoumání této oblasti je navrhnuta kvantitativně-kvalitativní studie, která by ověřila a zmapovala efekt tančení argentinského tanga (v komparaci s jinými párovými tanci) v dyadických vztazích.

This thesis deals with the possibility of dyadic relationships development through the partner dance. It incorporates both the individual and group dance specifics, and it is an encounter of two indivi- duals on both body and psychological level. As a partner dances representative is chosen the Argen- tine Tango - it is especially suitable for a therapy for its key characteristics and therefore represents a huge part in a field of psychological application of partner dance. It is a dance of two individuals who - in a mutual embrace and spontaneous improvised movement - are becoming one. The dyadic moment of the partner dance (including above all mutual communication, intimacy, roles and heading towards unity) represents a parallel to the dya- dic relationship in general. The thesis is looking into the history of dance in order to remind the importance of dancing in the human life. It deals with Argentine Tango key aspects for possible dyadic relationship development, maps the research support of this subject and introduces the reader to its psychotherapeutic application. On this field examination basis a quantitative-qualitative study is proposed, which would verify and survey the effect of Argentine Tango dancing (in comparison to other partner dances) in dyadic relationships.