Selective adjustment to EU regulatory provisions in new member states : the case of electricity market liberalization in Bulgaria and Czech Republic

Abstract

The present work aspires to provide a comprehensive analysis of the policy developments through which European-level prescriptions regarding the liberalization of national electricity markets have been accommodated within the domestic policy contexts of two new member states of the European Union: Bulgaria and Czech Republic. Despite being subjected to uniform demands, adaptation to community regulatory provisions in the two countries has prompted divergent patterns of policy change, resulting in full compliance in the Czech Republic and a failure to meet EU objectives in Bulgaria. In order to address the observed inconsistency the envisaged research identifies a causal link between the outcomes of regulatory compliance and the influence of utility regulation as a sector-specific EU governance pattern on the dynamics of resource re-distribution at the domestic level. A major concern of the research is how contextual factors, such as incumbent power balances across actor populations in the target policy area condition the impacts of EU inputs on domestic policy decisions. In this respect the work hypothesizes that due to transition "sediments" in the new EU member states external rules may be selectively applied in order to match the existing realities and lead to outcomes that diverge from the...

Tato práce se pokouší nabídnout komplexní analýzu vývoje politiky, jejímž prostřednictvím byly evropské předpisy, týkající se liberalizace národních trhů s elektřinou, přizpůsobeny domácímu politickému kontextu Bulharska a České republiky jako dvou nových členských států Evropské unie. Přesto, že byla vystavena jednotným požadavkům, adaptace na unijní regulační opatření v obou zemích byla odlišná co do vývoje příslušných politik s tím, že zatímco Česká republika byla schopná unijním požadavkům vyhovět, Bulharsko neuspělo. Výzkum, jehož cílem je vysvětlit tento nesoulad, identifikuje příčinnou souvislost mezi výsledky dodržování regulačních opatření a vlivem regulační politiky jako sektorově specifického způsobu uplatnění evropského modelu vládnutí na dynamiku přerozdělování zdrojů na domácí úrovni. Pozornost se soustřeďuje na kontextuální faktory, např. na to, jak rovnováha stávajících mocenských struktur v relevantních populacích daných oblastí podmiňuje dopad evropských rozhodnutí na domácího rozhodování. V tomto ohledu je vyslovena hypotéza, že s ohledem na tranzitivní "sedimenty" v nových členských státech EU mohou být vnější pravidla odchylována selektivním způsobem tak, aby vyhovovala místním poměrům, což vyvolává výsledky neodpovídající původnímu regulačnímu záměru.