Epistolae duorum amantium - překlad a komentář souboru korespondence připisované Abélardovi a Heloise s úvodní studií

Abstract

Tato diplomová práce se zabývá sbírkou 116 středověkých milostných dopisů, respektive jejich fragmentů, pocházející pravděpodobně ze 12. století a dnes známé pod názvem Epistulae duorum amantium. Jediný dochovaný opis, jehož autorem je správce knihovny kláštera v Clairvaux Jean de Woëvre, se datuje do druhé polovině 15. století. Rukopis byl nalezen v teprve v 70. letech minulého století a od počátku vyvolává řadu otázek: Není jasné, kdo je autorem, ani zda se jedná o autentickou milostnou korespondenci nebo o fiktivní výtvor rétorického žánru ars dictaminis. Jisté pararely v naznačené životní situaci a vztahu milenců však vzbudily u části soudobých medievistů domněnku, že by sbírka mohla být ztacenou korespondencí mezi významným francouzským teologem Abélardem a jeho žačkou Heloisou z dob jejich intenzivního milostného vzplanutí. Cílem této práce je vypracovat kompletní překlad sbírky doplněný o komentář a na základě sekundární literatury posoudit současný stav debaty o autenticitě korespondence a její atribuci.

The topic of this dissertation is a Medieval collection of 116 love letters (and fragments thereof), composed in all likelihood in the 12th century and commonly known today as "Epistulae duorum amantium". The only extant copy, penned by the Librarian of Clairvaux Abbey, comes from the latter half of the 15th century. The manuscript was discovered no sooner than in the 1970s and has been a subject of many questions ever since: It is not clear who the author of the original is or if the scribe copied a collection of genuine intimate correspondence or a work of rhetorical fiction (of the "ars dictaminis" genre). Nevertheless, certain aspects of the narrative and the relationship between the two lovers as depicted in the texts make some contemporary Medieval scholars believe that the collection might be an authentic record of the correspondence between the influential French theologian Abélard and his student Heloïse, written during the period of their mutual intensive romantic attachment. The aim of this dissertation is to present a complete Czech translation of the collection, accompanied by commentary and, using relevant works of secondary literature, to assess the current stage of research regarding the authenticity of the correspondence and its authorship.