Hranice svobody slova v liberální demokracii
The limits of freedom of expression in a liberal democracy
bakalářská práce (OBHÁJENO)
Zobrazit/ otevřít
Trvalý odkaz
http://hdl.handle.net/20.500.11956/51244Identifikátory
SIS: 109158
Kolekce
- Kvalifikační práce [17632]
Autor
Vedoucí práce
Oponent práce
Franěk, Jakub
Fakulta / součást
Fakulta sociálních věd
Obor
Politologie a mezinárodní vztahy
Katedra / ústav / klinika
Katedra politologie
Datum obhajoby
19. 6. 2012
Nakladatel
Univerzita Karlova, Fakulta sociálních vědJazyk
Čeština
Známka
Výborně
Klíčová slova (česky)
svoboda projevu, hranice svobody, liberální demokracie, cenzura, princip ublížení, princip obtěžování, John Stuart Mill, Joel Feinberg, Nejvyšší správní soud, Dělnická stranaKlíčová slova (anglicky)
freedom of expression, limits of freedom, liberal democracy, censorship, harm principle, offense principle, John Stuart Mill, Joel Feinberg, The Supreme Administrative Court, Workers' partyAutor si v této práci klade za cíl vytvořit obecný hodnotící politicko-filosofický princip omezení svobody projevu v liberální demokracii, jenž by mohl při rozhodování v konkrétních případech pomoci určit, zda je daný projev stále možné (nutné) tolerovat, či zda už svým obsahem či formou překročil mez únosnosti, a je tedy nezbytné jej omezit. Práce se nejprve věnuje funkcím, jež svoboda projevu ve společnosti plní a přibližuje její význam v historii Evropy počínaje starověkým Řeckem. Dále jsou představeny možné přístupy politické filosofie k jejímu omezení a následně identifikovány dva, jež jsou relevantní pro současnou západní liberální demokracii. Těmito přístupy jsou princip ublížení J. S. Milla a princip obtěžování J. Feinberga. Po jejich detailním rozboru je vytvořen jednotný hodnotící princip, na jehož základě lze posuzovat konkrétní případy v praxi. Výsledný politicko-filosofický princip je následně aplikován na případ rozpuštění Dělnické strany Nejvyšším správním soudem. Autor podrobně přibližuje politickou činnost strany i samotnou metodu, podle níž soud došel ke svému závěru. Obě metody, politicko-filosofickou i právní, následně porovná a zdůrazní podobnosti i rozdíly. V obou případech je činnost Dělnické strany jednoznačně vyhodnocena tak, že je neslučitelná s hodnotami liberální...
The main topic of this paper is freedom of expression and its limits in liberal democracy from the point of view of political philosophy. First of all, the author explores the functions that freedom of expression has in society and its significance in European history beginning in Ancient Greece. Subsequently, the text focuses on all possible approaches to its limitation, two of which are identified as relevant for the case of liberal democracy. These approaches, represented by John Stuart Mill and Joel Feinberg, are closely connected and can be (and usually are) applied together. Therefore, after a detailed analysis of both, a singular assessing principle is created, which makes it possible to evaluate particular cases and tell if the limits of freedom of speech (acceptable in liberal democracy) were transgressed or not. The final principle of political philosophy is then applied to the case of the dissolution of the Workers' party by The Supreme Administrative Court. The author thoroughly examines both the political activities of the party itself and the method followed by the court when deciding the sentence. Afterwards, these two methods (the law and the political philosophy one) are compared, which helps to highlight both their similarities and differences. In both cases, the activity of the...