Zum Gebrauch und zur grammatischen Beschreibung der allgemeinen reflexiven Zustandsform

Abstract

Tato práce se zabývá gramatickou strukturou, kterou můžeme nazvat "allgemeine reflexive Zustandsform". Ta se skládá z participia II reflexivního slovesa neschopného tvořit pasivní formy ani "Zustandsreflexiv" a z pomocného slovesa. Tato forma se objevuje i v přívlastku, čímž neodpovídá dnešnímu stavu kodifikace. Pomocí korpusové analýzy empirických příkladů z periodika "Frankfurter Rundschau" se analyzovala četnost a výskyt této struktury v různých tématech a žánrech. Důležitá byla také kookurenční analýza a určování, zda se zkoumané novinové články blíží pólu koncepční psanosti nebo ne. Všechny tyto faktory spolurozhodovaly o tom, zda by měla být "allgemeine reflexive Zustandsform" i přes četný výskyt zařazena jako nespisovná. Ukázalo se, že se často vyskytuje ve spisovných, modelových a koncepčně psaných textech. Proto lze usoudit, že tato struktura vykazuje tendenci směrem ke spisovnosti.

This paper deals with a grammatical structure, so called "allgemeine reflexive Zustandsform". It consists of the second participle from a reflexive verb that can build neither passive nor "Zustandsreflexiv" and of an auxiliary verb. This form occurs also in attributive Position which does not correspond to the contemporary codification. The frequency and occurrence of this structure in various genres and themes was analysed by means of a corpus analysis of empirical examples from newspaper "Frankfurter Rundschau". Another important issue was to carry out the co-occur analysis and the determination, wether the examined articles lean towards the conceptually written pole or not. All these factors co-decided, if the "allgemeine reflexive Zustandsform" despite its frequent usage should be classified as non-standard. This form turned out to appear often in standard, exemplary and conceptually written articles. Therefore, we can assume that this structure shows a movement toward the standard variety of German.