Anatomy of villainy: the concept of an antagonist in tragedies and histories of William Shakespeare

Abstract

Bakalářská práce se věnuje analýze a porovnání postav padouchů v hrách Williama Shakespeara Othello a Richard III. Základem pro zkoumání je polemika s esejí F. R. Leavise "Ďábelský intelekt a vznešený hrdina: aneb sentimentalistický Othello", jejíž hlavní myšlenky jsou shrnuty a následně kriticky zhodnoceny v kapitole 2. Závěry vyplývající z tohoto hodnocení se stávají impulzy pro vlastní analýzu Jaga a Richarda III., která má za cíl zdůraznit některé rysy Shakespearovy metody zobrazování postav padouchů. Zvláštní pozornost je věnována rozporu mezi jejich skutečnou zlomyslnou povahou a předstíraným čestným zdáním, chápaným jako zásadní pro celý koncept shakespearovského padoušství. V kapitole 3 jsou zkoumány jednotlivé strategie skrývání opravdového "bytí" za vnitřně utvořené a kontrolované "zdání", zejména pak ve vztahu k jazyku jako nástroji, který těmto strategiím slouží a zároveň je prozrazuje. Kapitola 4 postupuje od detailní a zaměřené analýzy k obecnému přehledu obou postav. Utváření identity Jaga a Richarda III chápe jako komplexní proces, na němž se spolupodílejí jak padouši, tak ostatní postavy: první formováním svého obrazu, druzí reakcí na něj. Práce zkoumá vybrané otázky, které přispívají k ukotvení obou shakespearovských padouchů jako výrazných a jedinečných postav, například jejich...

THESIS ABSTRACT The thesis is concerned with the analysis and comparison of the villain characters from William Shakespeare's plays Othello and Richard III. The basis for the examination is the polemics with F. R. Leavis's essay "Diabolic Intellect and the Noble Hero: or The Sentimentalist's Othello", the main ideas of which are summarised and critically assessed in Chapter 2. The conclusions arising from the evaluation become the impulses for the analysis of Iago and Richard III which aims to highlight some aspects of Shakespeare's method of portrayal of villains. Special attention is paid to the issue of the contrast between the true villainous self and the pretended virtuous semblance which is considered vital for the whole concept of Shakespearean villainy. In Chapter 3, the characters' individual strategies of concealing their actual "being" with their internally created and controlled "seeming" identity are explored. Special attention is paid to their relation to the language as a tool which serves these strategies and, simultaneously, reveals them. Chapter 4 proceeds from a detailed and focused analysis to a general overview of the characters. It approaches the theme of the creation of Iago's and Richard III's identities as a complex process in which both the villains and other characters...