Gao Xingjianova raná dramatická tvorba. Mezi avantgardou a tradicí.

Abstract

Gao Xingjianova raná dramatická tvorba - Mezi avantgardou a tradicí, bakalářská práce, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, Praha 2011, 51 str. V první části této bakalářské práce autorka představuje ranou dramatickou tvorbu spisovatele Gao Xingjiana, a to v kontextu jeho esejistické tvorby a teoretických východisek. Věnuje se zejména čtyřem hrám - Poplašnému signálu (1982), Autobusové zastávce (1983), Druhému břehu (1986) a Mezi životem a smrtí (1991). Skrze ně přibližuje autorovy dramatické postupy: práci s různými osobami řeči, použití zcizovacího efektu nebo praktické uplatnění Gaovy originální teorie "tří hereckých vrstev". Druhá část práce se věnuje nejvýznamnějším inspirativním zdrojům Gao Xingjianovy tvorby. V západní kultuře jde v první řadě o Samuela Becketta a Bertolta Brechta, v čínské o Pekingskou operu a čchanový buddhismus. Autorka dále porovnává vzájemné vztahy těchto inspirativních zdrojů (konkrétně vztah Beckettova díla ke čchanu a Brechtova díla k Pekingské opeře) a následně rozebírá jejich syntézu v Gao Xingjianově dramatickém díle.

Gao Xingjian's Early Dramatic Work - Between Avant-garde and Tradition, bachelor thesis, Charles University in Prague, Faculty of Arts, Prague 2011, 51 pages. In the first part of her bachelor thesis the author presents Gao Xingjian's early dramatic work within the context of his essays and his theoretical thoughts. The author focuses mainly on four plays - Alarm Signal (1982), The Bus-stop (1983), The Other Shore (1986) and Between life and Death (1991). In these plays she points out Gao Xingjian's dramatic methods, e. g. the work with different persons of the pronoun, introduction of the alienation effect or a practical employment of Gao's "theory of triplication". The second part of present paper introduces the most influential sources of inspiration in Gao Xingjian's work. In the West it concerns Samuel Beckett and Bertolt Brecht, while in China it's Chan Buddhism and Beijing Opera. The author subsequently compares a mutual relations of these sources of inspiration, namely she relates Beckett's works to the Chan and Brecht's works to the Beijing Opera. The final part eventually analyses a specific synthesis of the different sources in Gao Xingjian's dramatic work.