Textual Identity in Selected Novels by Philip Roth: Representation, Dissimulation, Creation

Abstract

Záměrem této studie je prozkoumat, jak se židovská identita odráží a rozvíjí v diskurzu tří románů židovsko-amerického spisovatele Philipa Rotha, jmenovitě v Portnoyově komplexu (Portnoy's Complaint, 1969), Americké idyle (American Pastoral, 1997) a Lidské skvrně (The Human Stain, 2000). Její teoretický rámec vychází primárně z filozofických přístupů k problému identity a zakládá se na klíčových pojmech jinakosti, performativity a etiky, jak je formulovali zejména Judith Butler, Paul Ricoeur a Emmanuel Lévinas; částečně se ovšem opírá i o sociologické studie. Práce se zabývá politickým rozměrem literárního ztvárnění identity, v jehož intencích dochází k rozkolísání ustálených definic "většiny" a "menšiny." Autor píšící o Židech v Americe s ním musí počítat, ač třeba zpočátku proti své vůli. Jinakost jako ústřední topos je nahlížena jako nepřístupná a nezredukovatelná (Lévinas), ovšem postavy, jimiž se budeme zabývat, si do ní promítají své vlastní, rozporuplně citově zabarvené představy: střídavě po ní touží a zesměšňují ji. U našich židovských hrdinů tedy postupně odhalíme jinakost bělochů (kapitola 1), černochů (kapitola 2) a dalších Židů (kapitola 3) jako zásadní body, k nimž se upíná jejich představivost, a na něž se tudíž postavy odkazují při utváření své osobnosti v kontextu židovství a...

The present study seeks to explore the ways in which Jewish identity is discursively deployed in three novels by Jewish-American writer Philip Roth: Portnoy's Complaint (1969), American Pastoral (1997) and The Human Stain (2000). Calling upon a framework of philosophical approaches to identity structured around the key terms of otherness, performativity and ethics, culled from theoretical writings by Judith Butler, Paul Ricoeur and Emmanuel Lévinas, the thesis analyses how writing about Jews in America functions as a political act, initially perhaps against the author's will, and engages the terms of "majority" and "minority." The central topos is that of otherness, viewed as inaccessible and irreducible (Lévinas), but endowed by the characters we will apprehend with powerful fictions, both appealing and repulsive, foci of desire and derision. In relation to our Jewish protagonists, white otherness (Chapter 1), black otherness (Chapter 2) and other Jews (Chapter 3) will be unearthed as crucial sites of imaginative investment which inform the creation of their individual Jewish-American selves. These selves are performed in discourse alternately with and against their discursive precedents, underscoring the aspect of performativity that Butler calls citationality and establishing an intricate...