Pohádkové motivy v epice 2. poloviny 19. století

Abstract

Bakalářská práce s názvem Pohádkové motivy v epice 2. poloviny 19. století je založena na rozboru vybraných textů a jejich interpretaci, která směřuje k objasnění významotvorné funkce pohádkových motivů v epice 2. poloviny 19. století. Zaměřuje se na podobu pohádky jako specifické narativní formy a na proměnu její funkce v kontextu poezie využívající pohádkové prvky. Současně je reflektován odkaz k tradici lidové pohádky, reprezentován osobnostmi Karla Jaromíra Erbena a Boženy Němcové. Interpretace děl se opírá o studii Vladimíra Proppa Morfologie pohádky, která stanovuje strukturu pohádkových funkcí. Závěry práce jsou vyjádřeny na základě porovnání epických skladeb Dědův odkaz od Adolfa Heyduka a Vyšehrad od Julia Zeyera s Proppovou funkční analýzou.

The bachelor thesis Fairy-tale Motives in Epic of the 2nd half of the 19th Century is based on an analysis of selected texts and their reading, which lead to the enlightening of meaning-creating function of fairy-tale motives in the 2nd half of the 19th Century. The thesis focuses itself on the form of a fairy-tale as a specific narrative form and on a transformation of its function within the context of poetry using fairy-tale features. At the same time, the reference to the tradition of folk fairy-tale is reflected, being represented by the personalities of Karel Jaromír Erben and Božena Němcová. Interpretation of the works is grounded on the study of Vladimír Propp Morfologie pohádky (Morphology of Fairy-tale) which established the structure of fairy-tale functions. The conclusions of this work are based on the comparison of the epic pieces Dědův odkaz (Grandpa's Legacy) by Adolf Heyduk and Vyšehrad by Julius Zeyer with Propp's functional analysis.