Repatriace a návrat Čechů po druhé světové válce z totálního nasazení a internace na území Německa

Abstract

Repatriace československých občanů po druhé světové válce patří k málo prozkoumaným oblastem českých dějin. Tato práce se zabývá organizací repatriace a zaměřuje se především na návrat Čechů z území Německa. Mezi zkoumaná témata patří mezinárodním přípravy repatriace během války, vymezení statutu Displaced Persons a poválečné mezinárodní činnosti v této oblasti ze strany mezinárodních institucí, zvláště UNRRA a SHAEF. Ústředním tématem je repatriace v Československu, pozornost je věnována zejména nově vzniklému repatriačnímu odboru pro území Čech a Moravy. V práci je popsáno přispění jednotlivých organizací k této tzv. repatriační akci, jakož i organizace péče o repatrianty. Zvláštní kapitola popisuje dobovou mediální komunikaci s veřejností a informování veřejnosti o repatriační problematice.

Repatriation of Czechoslovak citizens after the Second World War is one of the less explored areas of the Czech history. This work examines the process and arrangement of repatriation, focusing primarily on the return of the Czechs from Germany. Investigated issues include the international preparations for repatriation during the war, defining the status of Displaced Persons, as well as the international postwar repatriation activities of the international institutions, e.g., SHAEF and UNRRA. The key topic being the repatriation in the Czechoslovakia, attention is paid to the newly created department for repatriation in Bohemia and Moravia. This paper describes the contribution of individual organizations to repatriation as well as the coordination of the care for the repatriates. A special chapter is dedicated to the contemporary communication with the public and presenting the repatriation in the mass media.