Arabská revolta v Palestině (1936-1939). Příspěvek k dějinám židovsko-arabského konfliktu na Blízkém východě.

Abstract

Tento příspěvek se zabývá arabskou revoltou v Palestině v letech 1936-1939. Povstání znamenalo přelom v židovsko-arabském soužití a jeho důsledky ovlivnily vývoj celého britského mandátu. Jedním z cílů příspěvku je nastínit proměny postoje židovské přistěhovalecké komunity vůči palestinským Arabům. Revolta vyústila z mnoha let přetrvávající arabské frustrace způsobené strachem z postupné židovské dominance a touhy po suverenitě. Politika Velké Británie coby mandátní mocnosti závisela na mnoha aspektech tehdejší situace na Blízkém východě a v Evropě. Sousedící arabské země, jež své nezávislosti již dosáhly, nebo o ní také bojovaly, nezastávaly ohledně povstání palestinských Arabů jednotný a neměnný názor. Jejich odezva byla pro Brity, hledající východisko, důležitá. Země jako Egypt, Transjordánsko nebo Irák nezůstávaly vůči revoltě lhostejné. Již od počátku se diplomaticky angažovaly, přičemž si střežily vlastní zájmy. Události související s revoltou měly rovněž dopad na ideologie sionismu a panarabismu. Pojednání se tedy zabývá příčinami povstání a reakcemi jednotlivých zúčastněných stran, jež přispěly k povstání.

This contribution focuses on the Arab revolt in Palestine in the years 1936-1939. This uprising was a breakpoint in the Arab-Jewish coexistence and its consequences affected the rest of the British Mandate period. This contribution shows how the Yishuv's attitudes changed towards Arabs, while Arabs attacked Jewish settlements and inhabitants and sabotaging the economy. Revolt was a result of a persisting long-term Arab frustration which arose from fear of Jewish domination and desire for sovereignty. Some parts also refer to British reactions and searching for solution of the crisis. Policy of Great Britain as a mandatory power depended on many aspects of current situation in the Middle East and in Europe. The neighbouring Arab lands, which either reached their independence in the past, or struggled for it, did not have a common and stable opinion in the question of uprising. Their response was important for Britain to solve the problem. The first chapter concentrates on long-term and short-term reasons for the revolt. It describes the differences between both communities and changes on Arab political scene. The second part is focused on the beginnings of the uprising which was connected with six-month general strike. This chapter is oriented on describing the atmosphere of the strike. It sums up...