Memoáry Philippa de Commynes jako pramen k dějinám politického myšlení a diplomatické praxe

Abstract

Práce se zabývá memoáry Philippa de Commynes a možnostmi jejich využití jako historického pramene k dějinám mentalit. Tento významný, i když u nás málo známý politik a diplomat burgundského původu odešel ze dvora Karla Smělého do služeb francouzského krále Ludvíka XI. Ve svých po smrti Ludvíka XI. vzniklých Memoárech Commynes za prvé oslavuje tohoto panovníka, a za druhé se prostřednictvím různých literárních prostředků (digrese, exempla) pokouší posílit didaktickou působnost textu a prosadit určité politické a morální premisy. Paměti se tak vzhledem ke svému zacílení na čtenářstvo z řad vládců a dvořanů blíží jinému literárnímu žánru - knížecím zrcadlům. Jejich ponaučení je však zaměřeno prakticky a často i v jejich etickém vyznění převažuje pragmatismus. Progresivní, moderní proud v myšlení představuje u Philippa de Commynes jeho odmítnutí "zbytečných" rytířských ctností a hodnot jako je hrdost a sláva, a prosazování "moudrosti," chápané zcela nově jako politická obratnost spojená s obezřetností. Druhá část práce se pokouší zmapovat svědectví Memoárů o diplomatické praxi své doby, v níž na jednu stranu hrála podstatnou roli symbolická komunikace a rituál, jež však na straně druhé do značné míry závisela na tajných spojenectvích. Memoáry mohou být využity i jako pramen k dějinám střední Evropy,...

The thesis deals with the memoirs of Philippe de Commynes and the possibilities of their utilization as a source on the history of mentalities. This significant politician and diplomat of Burgundian origin, although little known in our country, left the court of Charles the Bold to be in service of Louis XI of France. In his memoirs, written after the death of Louis XI., Commynes firstly celebrates this sovereign and secondly he attempts to intensify the didactic scope of the text through various literary resources (digression, exempla), and he tries to stress on some political and moral premises. Regarding the focusing on readers of monarchs and courtiers side, the Memoires approaches a different literary genre - mirrors for princes. Their advices are however targeted practically and often there rebinds some pragmatism even in their ethic tone. A progressive, modern flow in thinking in the work of Phillippe de Commynes is represented by his rejection of "useless" knight graces and values such as pride and glory, and enforcing of "wisdom" perceived entirely newly as a political skill combined with caution. The second part of the thesis attempts to map the testimony of the Memoirs about diplomatic experience of the time, in which symbolic communication and ritual played an important role on one...