Heuristiky a zkreslení: Model intuitivního usuzování

Abstract

Práce popisuje model heuristického usuzování Kahnemana a Fredericka (2002) a dva experimenty z něj vycházející. Podle Kahnemana a Fredericka usuzující při využití heuristiky zodpovídají otázku pomocí využití odpovědi na otázku jednodušší. Tento proces se nazývá substituce atributů, neboť cílový atribut, kterého se úsudek týká, je nahrazen heuristickým atributem, jenž je s ním asociativně spjatý a je v mysli snadněji dostupný. První experiment zkoumal, zdali mohou lidé při úsudku využívat dvou heuristických atributů zároveň. U problému Linda (Tversky & Kahneman, 1983) měla část probandů za úkol uvést 1 nebo 4 argumenty svědčící pro jeden z výroků. Počet argumentů byl vybrán tak, aby probandi při tomto úkolu zažívali plynulost či neplynulost. Přestože se projevilo porušení pravidla konjunkce, vytváření argumentů nemělo vliv na hodnocení pravděpodobnosti odpovídajícího výroku. Druhý experiment zjišťoval vliv primingu vztahu mezi procesní plynulostí a rizikem na efekt vyslovitelnosti názvů potravinových aditiv na hodnocení jejich škodlivosti. V souladu s dřívější studií (Song & Schwarz, 2009) se ukázalo, že probandi hodnotili potravinová aditiva s hůře vyslovitelnými názvy jako škodlivější. Vliv primingu se neprojevil. Ve studiích tedy nebyl nalezen důkaz pro možnost využití dvou heuristik zároveň a...

The present work describes the model of heuristic judgment of Kahneman & Frederick (2002) and two experiments based upon it. According to the model people answer a question with an answer to an easier question when making a heuristic judgment. This process is called the attribute substitution because a target attribute of a question is substituted by an associated and easier accessible heuristic attribute. The first experiment investigated whether two heuristic attributes can be used simultaneously during making of a judgment. A part of participants gave 1 or 4 reasons for one of the statements in Linda problem (Tversky & Kahneman, 1983). Numbers of reasons were selected so as to produce a feeling of fluency of disfluency. Although the conjunction fallacy occurred, the writing of the reasons didn't have any influence on the assessment of the probability of the related statement. The second experiment investigated whether the priming of the relation between processing fluency and risk can influence the effect of pronounceability of a food additive name on the assessment of its harmfulness. In accord with previous study (Song & Schwarz, 2009) it was shown that food additives with less pronounceable names were considered as more harmful. The priming didn't have any effect. The present studies...