Král Chizkijáš

Abstract

Závěr: V této práci jsem se zaměřil na pohled jednotlivých autorů biblických a talmudických textů na krále Chizkijáše. Cílem bylo především porovnat hodnocení Chizkijáše a jeho činů v textech Deuteronomisty, Chronisty a dalších redaktorů. Tito autoři, redaktoři či snad celé školy, znali Chizkijáše jako historickou postavu vyjímečnou svými vladařskými schopnostmi, věrností kultu Hospodina a lidskými kvalitami. Při jejich pokusu o vytvoření souborného historického díla jak Chronista, tak Deuteronomista, záměrně vylíčili postavu krále Chizkijáše ve zidealizované podobě, jak jsme si ukázali výše. Jedním z cílů této práce bylo ukázat, proč se jejich postup ubíral právě tímto směrem. V úvahách obou sehrály svou roli i nadosobní motivace. Oba věděli, že psané dílo (o to více historiografie vlastního národa), uspořádané z fragmentů ústní tradice, předávané z otce na syna, má obrovskou moc. Nejedná se o moc nad druhými ani nad Bohem, ale o moc nad sebou samými. Izraelský národ má sám sebe spatřovat v postavách příběhu vyprávěném našimi autory. Jeruzalémané se při poslechu těchto látek mají ztotožnit s nemocným, kajícným a nakonec uzdraveným Chizkijášem. Záměrem Deuteronomisty a Chronisty bylo a je poučit a povzbudit čtenáře pomocí systému symbolů, které čtenář bezpečně zná. Každý z autorů v jiné době, každý pro...

Summary: In this thesis I have focused on the views of individual biblical and Talmudic authors on King Hezekiah. My goal was primarily to compare the assessment of Hezekiah and his deeds in the texts of the Deuteronomist, Chronicler, and other editors. These authors, editors and maybe even entire schools knew Hezekiah as a historical figure known through his abilities as a ruler, his dedication to the Cult of the Lord, and his human qualities. In their attempt to create a complete historical record, the Deuteronomist and Chronicler both deliberately portrayed the character of King Hezekiah in an idealized form, as described above. One of the goals of this work was to show the reason why they chose to do so. Transpersonal motivations certainly played a role in the contemplations of both of them. Both knew that the written word (even more so the historiography of one's own nation) organized from fragments of oral tradition, passed on from father to son, has great power. Not power over others or God, but power over themselves. The nation of Israel should see itself in the characters of the story related by our authors. While listening to these stories, the people of Jerusalem have the chance to identify themselves with the ailing, repentant and in the end the healed Hezekiah. The goal of the Deuteronomist and...