Právo na náhradní odměnu při rozmnožování autorského díla - česká a německá úprava v evropském kontextu

Abstract

Právo na náhradní odměnu při rozmnožování autorského díla - česká a německá úprava v evropském kontextu Entitlment to levies in connection with reproduction of a copyright work - Czech and German regulation in European context Abstrakt Rozmnožování pro osobní potřebu je jednou z výjimek z práva autora dílo užít. Na základě konceptu, který vznikl v 60. letech v Německu je takové rozmnožování možné pouze tehdy, jestliže je autorovi za takovýto zásah do jeho ekonomických zájmů poskytnuta náhradní odměna. Jako i v jiných oblastech autorského práva je i v případě systému náhradních odměn nutné nalézt rovnováhu mezi zájmy autora a zájmy celé společnosti. Dalším typickým znakem souvisejícím s institutem náhradních odměn je technologický vývoj, který byl hybatelem i v případě zavedení systému náhradních odměn v 60. letech. Práce se v první kapitole věnuje důvodům zavedení systému náhradních odměn a způsobům jeho řešení. Tedy zavedení povinnosti platby náhradních odměn v souvislosti s určitými přístroji, nosiči a poskytováním některých služeb. Problematice náhradních odměn je věnována velká pozornost odborné i laické veřejnosti - jde o téma, které vzbuzuje často značné kontroverze. Z toho důvodu se autor práce rozhodl tématu věnovat a srovnat českou úpravu s úpravou německou. Právě komparace české právní úpravy s...

Vergütungspflicht bei der Vervielfältigung von Urheberwerken - die tschechische und deutsche Regelung im europäischen Kontext Abstrakt Die Vervielfältigung zu privaten Zwecken ist eine der Schranken vom Recht des Urhebers, das Werk zu nutzen. Auf der Grundlage eines Konzepts, das in den 1960er Jahren in Deutschland entstanden ist, ist eine solche Vervielfältigung nur dann möglich, wenn dem Urheber für einen solchen Eingriff in seine wirtschaftlichen Interessen Vergütung gewährt wird. Wie auch in anderen Bereichen des Urheberrechts ist es auch im Falle des Systems der Vergütungen notwendig, ein Gleichgewicht zwischen den Interessen des Urhebers und der gesamten Gesellschaft zu finden. Ein weiteres typisches Zeichen im Zusammenahng mit dem Institut der Vergütungen ist die technologische Entwicklung, die auch der Motor bei der Einführung des Systems der Vergütungen in den 1960er Jahren war. Die Arbeit widmet sich im ersten Kapitel den Gründen für die Einführung des Systems der Vergütungen und den Möglichkeiten seiner Ausgestaltung. Das heißt der Einführung der Vergütungspflicht im Zusammenhang mit bestimmten Geräten, Trägern und dem Angebot einiger Dienstleistungen zu zahlen. Der Problematik der Vergütung wird eine große Aufmerksamkeit sowohl seitens der Fach- wie seitens der breiten Öffentlichkeit gewidmet -...