Hodnocení morfologie patra u BCLP pacientů s palatoláliemi

Abstract

Diplomová práce byla založena na hodnocení dentálních odlitků pacientů s oboustranným rozštěpem rtu a patra (BCLP) v průměrném věku 10 let. Pacienti tvoří celkem dvě skupiny, a to pacienty bez vady řeči a s vadou řeči (palatolalie). Palatolalie bývají v literatuře spojovány především s velofaryngeální insuficiencí. Studie testuje pracovní hypotézu, že se na poruše řeči podílí také odlišný, nějakým způsobem specifický, tvar patra. Dentální odlitky byly naskenovány prostřednictvím laserového skeneru a analyzovány metodami 3-D geometrické morfometrie a mnohorozměrné statistiky: analýzou hlavních komponent (PCA), lineární regresí a analýzou konečných prvků (FESA). Pomocí lineární regrese bylo zjištěno, že tvar patra je u mladších jedinců ovlivněn věkem, a tak muselo být 5 pacientů pro další analýzy vyřazeno. Pacienti s palatolalií mají nižší variabilitu tvaru patra než pacienti bez palatolalie, jsou si tedy navzájem podobnější a patra mají specifický tvar. Jsou širší a nižší než u jedinců bez poruchy řeči a vykazují charakteristické prohloubení za přední částí patra. Předpokládáme, že právě tyto morfologické znaky, zejména nižší klenutí a výrazné prohloubení, mají s největší pravděpodobností vliv na rozvoj poruchy řeči. Naše výsledky potvrzující pracovní hypotézu bude zapotřebí dále ověřit na širším...

The diploma work was based on the evaluation of dental casts of patients with bilateral cleft lip and palate (BCLP) with a mean age of 10. Patients consist of two groups, patients without defect in speech and with speech impairment (palatolaly). Palatolalies in the literature are primarily associated with velopharyngeal insufficiency. The study tested the working hypothesis that in the failure of speech is involved a different, specific in some way, palatal shape. Dental casts were scanned using a laser scanner and analyzed by 3-D geometric morphometry and multivariate statistics: principal component analysis (PCA), linear regression analysis and finite element analysis (FESA). Using linear regression it was found that the shape of the palate is affected in younger individuals by age, and so had to be 5 patients excluded for further analysis. Patients with palatolaly have lower variability the palatal shape than patients without palatolalie, so their palates are similar to each other and have a specific shape. Palates are wider and lower than in individuals without speech disorder and they have a characteristic deepening behind the anterior part of the palate. We assume that these features in palate morphology primarily the lower arch and the substantial deepening are most likely to affect the...