Příprava mikrosatelitových markerů pro studium koroptve polní (Perdix perdix)

Abstract

Cílem mé práce byla konstrukce setu mikrosatelitových markerů pro koroptev polní (Perdix perdix). Podařilo se mi vyizolovat sedm nových mikrosatelitů specifických pro tento druh a další lokusy jsem pak převzala od blízce příbuzných druhů ze třídy hrabavých (Galliformes). Celkově jsem tak získala set 18ti lokusů, který jsem následně použila k otestování charakteristik populační struktury tří studovaných populací koroptví ze Stodůlek, Písecka a Milešína. Analýza ukázala jasnou strukturovanost populací a překvapivě malé (menší než 100) efektivní populační velikosti. Vybraných sedm mikrosatelitových lokusů jsem pak použila k provedení analýzy paternity u vybraného vzorku hnízd. V některých hnízdech se mi skutečně podařilo nalézt důkaz o existenci mimopárové paternity u tohoto domněle monogamního kura. Na závěr jsem na základě sekvenace kontrolní oblasti mitochondriální DNA několika vzorků z každé z populací dospěla k názoru, že studované populace koroptví náleží k západní linii mitochondriální DNA.

The aim of this work was the construction of set of microsatellites for the Grey Partridge (Perdix perdix). I succeeded in isolation of seven new specific microsatellites. Another microsatellite markers were passed from close relative galliform species (Galliformes). On the whole I gained 18 microsatellite loci which were used for study of population charakteristics of three partridge populations from Stodůlky, Písecko and Milešín. The analysis showed conspicuous structuredness of these populations and surprisingly low values (less then 100) of their effective population sizes. Seven of the microsatellites were chosen for analysis of paternity. Indeed I found the evidence of extrapair paternity in this putatively monogamous bird. Finally I conclude, on the basis of sequenation of mitochondrial control region that our populations belong to the western linage of mitochondrial DNA.