Počátky katolického politického myšlení v díle V. S. Štulce

Abstract

The subject of this paper is the public role of the Catholic priest in the Czech national society of the 19th century, when the Catholic Church lost its ideological and influential position and when it had to face the process of secularization. The situation of the Catholic Church had changed radically as it became only one of many different cultural or political entities in that century and had to find new means of how to influence opinions of the people. This essay discusses the life and work of Václav Štulc (1814 - 1887), a Czech Catholic priest and an enthusiastic patriot. It describes three fundamental tendencies in his political thought. The first tendency in his work is associated with his role of representative of the Catholic Church and with his emphasizing the importance of religious values for the common good of society. Štulc's conservatism is based on very sharp criticism of the Enlightenment, revolutionary violence and the enlightened rule of Emperor Joseph II. Štulc urges all social classes to respect the basic laws and to maintain public order. Secondly, Štulc often refers to the relationship of the religious and national identities. Štulc is trying to unite the Catholic faith with the modern concept of the nation, challenging many prejudices about the Catholic Church and...

Předkládaná bakalářská práce propojuje excerpci, analýzu a interpretaci politického myšlení veřejně působícího katolického kněze v české společnosti 19. století, tedy v době, kdy katolická církev ztrácí své ideologické a mocenské pozice a kdy musí vzdorovat sílícím sekularizačním tendencím. Katolická církev se stává pouze jednou z mnoha kulturních a politických platforem v tomto století, a musí proto zápasit s ostatními názorovými proudy o své místo ve společnosti. Jmenovitě se toto pojednání zaměřuje na život a dílo katolicky založeného duchovního a upřímně přesvědčeného vlastence Václava Štulce (1814 - 1887). Představeny zde budou tři základní linie jeho politického myšlení. První okruh problémů, který ve svém díle tematizuje, souvisí nejen s rolí reprezentanta katolické církve, ale také se zdůrazňováním významu náboženských hodnot potřebných pro dosažení obecného blaha společnosti. Štulc se zcela jasně ohrazuje především vůči osvícenskému hnutí, revolučnímu násilí a reformám pod taktovkou císaře Josefa II. Štulcovo konzervativní myšlení také vybízí všechny sociální vrstvy, aby dodržovaly základní práva a dbaly veřejného pořádku. Druhé téma, na něž autor velice často odkazuje, se týká vztahu náboženské a národní identity. Snaží se propojit katolickou víru s konceptem moderního národa. Svým dílem...