Kulturní a historické kořeny a souvislosti stereotypů a předsudků

Abstract

Doctoral thesis "Cultural and Historical Roots and Relations of Prejudices and Stereotypes", segmented into the introduction, eleven chapters and a conclusion, focuses above all on the genesis of certain prejudices within the frame of western culture and civilization. Principal attention is devoted to the Roman and Christian anti-Judaism, as being transformed into the modern anti-Semitism during the times of Enlightenment and post-Enlightenment. In 19th century, when the movement of national particularism and sectionalism prevailed over universalism, Zionism came into existence. National prejudices and stereotypes became a fundamental part of collective consciousness and of collective views and conceptions of Europeans and thus became one of the major causes of both World Wars and the holocaust. The idea of "Volksgeist", through which J. G. Herder tried to prove unique cultural spirit possessed by each nation, acquired totally unexpected, accidental and unintentional unraveling. Alerting historical development still does not suggest that we may survive without any stereotypes and prejudices that are nothing else but firmly fixed and rigid attitudes. Every standpoint as a part of psychic personality structure still possesses important value function. By means of our standpoints we express ourselves and the...

Disertační práce "Kulturní a historické kořeny a souvislosti předsudků a stereotypů", rozčleněná na úvod, jedenáct kapitol a závěr, se zaměřuje především na genezi některých předsudků v rámci západní kultury a civilizace. Ústřední pozornost je věnována římskému a křesťanskému antijudaismu, transformovanému v osvícenské a postosvícenské době v moderní antisemitismus. V 19. století, kdy národní partikularismy slavily vítězství nad osvícenským univerzalismem, se také zrodil sionismus. Národní předsudky a stereotypy se staly důležitou součástí kolektivního vědomí a kolektivních představ Evropanů a jednou z příčin obou světových válek a holocaustu. Idea Volksgeistu, jíž se Herder pokoušel poukázat na kulturní osobitost každého národa, se dočkala naprosto nečekaného a nezamýšleného vyústění. Varující historický vývoj však neznamená, že bychom se v životě obešli bez stereotypů i předsudků, jež nejsou ničím jiným než pevně fixovanými, rigidními postoji. A každý postoj jako součást psychické struktury osobnosti má také důležitou hodnotovou funkci. Prostřednictvím postojů vyjadřujeme sebe sama a hranice mezi postoji a předsudky bývá nezřetelná. V návaznosti na Burka, Herdera, Ortegu y Gasset a Gadamera práce přichází se zdrženlivou obhajobou stereotypů a předsudků, nahlížených jako integrální součást našeho...