K společenskému postavení židovské menšiny v Německu v letech 1871-1890

Abstract

The thesis deals with the social position of the Jewish minority in Germany during the first decades of the Second Reich; it is intended as a contribution to the social history with an emphasis on the history of everyday life. It attemps to answer a question, why despite (what seemed to be) a highly successful assimilation, or more precisely acculturation, the Jews became a target of hateful attacks again in the late 1870's and 1880's. Various methods have been applied to determine, firstly, how the German-Jewish family life looked, whether and how its education approach and job structure differed from those of the majority; secondly, in which way the social-economic situation affected the minority position, its participation in public life and its attitude to the recently estabilished state; and last but not least, the way the German-Jews understood and perceived themselves, as well as the East European immigrants (so called Ostjuden) and the public's anti-Semitism. The result of the study shows that the German-Jewish values and customs were mainly identical to those of the bourgeoisie, probably with an endogamy being the only specific feature. At the time of rising Conservatism and in spite of experiencing bitter disappointment at the again appearing anti-Semitism, their optimism and trust in...

Práce se zabývá společenským postavením židovské menšiny v Německu v prvních desetiletích císařství; je zamýšlena především jako příspěvek k sociálním dějinám s důrazem na dějiny každodennosti, jež se má mj. pokusit odpovědět na otázku, proč přes zdánlivě úspěšnou asimilaci, respektive akulturaci se židé koncem sedmdesátých a během osmdesátých let stali znovu terčem nenávistných útoků. Pomocí nejrůznějších metod je zkoumáno, jak vypadala a žila německo-židovská rodina, zda a jak se lišil její přístup ke vzdělání a struktura zaměstnání od přístupu a struktury majoritní společnosti. Je sledováno, jak společenskohospodářské poměry ovlivňovaly pozici minority, její účast na životě sjednocené země a postoj k nově vzniklému státnímu útvaru; v neposlední řadě pak, jak vnímala sama sebe, východožidovské imigranty a antisemitismus většinové společnosti. Výsledkem práce je zjištění, že hodnoty a zvyklosti německo-židovské menšiny odpovídaly především zvyklostem a hodnotám měšťanské vrstvy, specifickým rysem snad byla jen endogamie. Přes zklamání a frustraci ze znovuobjeveného antisemitismu přetrvala u německých židů důvěra ve stát a optimismus, a i v čase všeobecného příklonu ke konzervatismu zůstávali liberály. Ovšem rozšířený diskurs rasových teorií ovlivnil i je svým vypjatým patriotismem, němectvím a...